43. Procesní lhůty jsou lhůty k provedení procesního úkonu. Lhůta je buď zákonná, nebo soudcovská. Soudcovskou lhůtu určí soud podle potřeby a povahy případu. Proti usnesení o soudcovské lhůtě není přípustná stížnost. Konečnými lhůtami jsou takové lhůty, jejichž prodloužení zákon výslovně zakazuje.

Procesní lhůty představují časový prostor, v němž může nebo musí strana nebo jiná osoba zúčastněná na řízení učinit procesní úkon. Na rozdíl od dosavadní úpravy se navrhuje tuto charakteristiku vyjádřit výslovně, včetně následného rozlišení lhůt zákonných a soudcovských. S marným uplynutím lhůty jsou spojeny následky zmeškání (zánik možnosti procesní úkon učinit), jimiž se zabývá díl třetí této hlavy.

Ve druhém odstavci se charakterizují konečné lhůty. Typicky jsou jimi např. zákonné lhůty pro podání opravných prostředků či odporu. Jejich vymezení má význam pro další pravidla.

2 komentáře
  1. Používání archaismu v novém právním předpise jen zanáší zmatek mezi občany. Právní předpis má být srozumitelný všem občanům a ne jen advokátům a soudcům. Doporučuji přeformulovat pojem v nadpisu Dílu 2 „roky“ do srozumitelného českého jazyka dnešní doby.

    7
    1

Komentáře jsou uzavřeny.