100. Zohlednit lze jen takové náklady, jejichž soupis s potřebnými doklady strana předložila do konce ústního jednání předcházejícího rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů; má-li být rozhodnuto bez předchozího ústního jednání, je třeba soupis předložit s návrhem, o němž má být rozhodnuto, nebo s vyjádřením k němu.

Návrh se vrací k někdejší, dispoziční zásadě lépe vyhovující nutnosti uplatnit právo na náhradu prostřednictvím soupisu nákladů. Napříště již tedy nebude možný výklad, že pokud se strana náhrady výslovně nevzdá, je nutno jí náhradu vnutit (což se nyní nesprávně dovozuje z povinnosti rozhodnout o nákladech „i bez návrhu“). Lhůtu pro předložení soupisu volí návrh shodně s rakouskou úpravou (§ 54 odst. 1 ZPO).

Žádný komentář