108. Řízení se zahajuje žalobou. Žaloba musí obsahovat náležitosti podání a dále a) stručné, přehledné a úplné vylíčení skutečností, o které žalobce opírá svůj nárok (rozhodné skutečnosti); b) přesné označení důkazních prostředků k jednotlivým rozhodným skutečnostem, které žalobce navrhuje provést; c) určitý návrh, jaké rozhodnutí o svém nároku žalobce od soudu žádá (žalobní petit). Určitosti návrhu není na překážku, je-li petit formulován jako eventuální nebo alternativní, nebo jde-li o alternativní zmocnění. Podle potřeby mají být uvedeny i údaje k pravomoci a příslušnosti soudu nebo k dalším okolnostem, které soud zkoumá bez návrhu (procesní podmínky). V ostatním platí o žalobě ustanovení o podání.

Návrh, kterým se zahajuje civilní sporné řízení, se tradičně označuje jako žaloba. Náležitosti žaloby jsou dány kombinací shora uvedeného zvláštního pravidla a ustanovení o podáních, resp. též o podáních ve věci samé. Zvláštní pravidla předepsaná pro žalobu se týkají skutkových tvrzení, důkazních návrhů a žalobního petitu. U něj se výslovně připouští možnost formulovat jej také jako eventuální nebo alternativní, popř. do něj pojmout tzv. alternativu facultas. Na možnost učinit součástí žaloby alternativní zmocnění byly za absence pravidla připouštějícího takový postup vyslovovány různé názory; proto se jeví vhodným připustit tuto variantu explicitně.V případě nedostatku náležitostí se postupuje podle obecných pravidel o odstraňování vad podání (bod 42).

Jeden komentář
  1. Dobrý den Vážení kolegové,

    procházím si po několikáte tyto základní teze k připravovanému novému procesnímu kodexu. V podstatě shledávám to, že nově připravovaná procesní norma bude ve svém výsledku jen podrobněji rozvedenou normou, která bude v praxi aplikována dosti obdobně jako stávající Občanský soudní řád. Dojde ke změně pojmosloví, dojde k dílčím zpřísněním v procesu, nedojde však ani ke zrychlení sporného řízení, ani k jeho zefektivnění, ani k zlevnění vedení sporu.

    Navruhuji zákonodárci zvážit významné posílení rozkazního řízení. Toto je (dle mého úsudku) jediná cesta, která skutečně může významně civilní proces zrychlit, zefektivnit a vedení sporu zlevnit.

    V současné době, sporné řízení postihuje pouze nároky z plnění peněžité povahy, a to : platebním rozkazem, elektronickým platebním rozkazem, evropským platebním rozkazem. To je vše.

    Nároky sporných stran uplatňované v civilním procesu však nejsou pouze nároky peněžité povahy. Jedná se obecně o nároky typu: dare (dát), facere (konat), omittere (zdržet se chování), pati (strpět) . Tj. všem těmto nárokům a to v této šíři nechť odpovídá i smysl celého rozkazního řízení.

    Nechť je pro ten případ právním předpisem zřízen nový procesní institut, pojmenovaný např. „SOUDNÍ ROZKAZ“, prostřednictvím kterého nechť se strana žalující může domáhat výroku nejen k uložení povinnosti peněžitého plnění, nýbrž domáhat se výroku k uložení povinnosti nepeněžité povahy, a to např: povinnost dát (nároky o vydání věci), povinnost konat určitým způsobem, resp. povinnost nekonat – zdržet se urč. jednání, povinnost strpět. Podstatou nechť rozkazní řízení maximálním možným způsobem pokrývá uplatňování takřka všech možných subjektivních práv strany navrhující a až pro případ, pokud strana odporující uplatňovaný nárok skutečně neuzná a projeví svou vůli aktivně, opravným prostředkem tj. např. odporem do soudního rozkazu, v takové fázi má pak smysl, aby bylo teprve zahájeno řízení před soudcem. Soudce pak nebude muset např. předběžně projednávat žalobu, neboť strana která odpor do soudního rozkazu nepodala, projevila tím svou vůli uznáním, strana která odpor podala projevila svou vůli také dostatečně určitě.

    Dále, obdobně, v rámci rozkazního řízení (či jeho obdoby), navrhuji zřídit nový procesní institut pro výroky typu zda kde právo je anebo není (tj. nyní jen formou určovací žaloby). Tento procesní institut nechť je pojmenován např. „SOUDNÍ ROZHODNUTÍ“. Tj. toto pro výroky typu: Určuje se, že …
    (pozn.: podmínku „naléhavého právního zájmu“ navrhuji úplně vyjmout, není důvodná)
    Opravným prostředkem do „Soudního rozhodnutí“ nechť je take odpor …

    Celý koncept je samozřejmě nutné velice pečlivě a podrobně rozpracovat, neboť samozřejmě nelze připustit, aby např. kdo se mohl takto domáhat pravomocné a vykonatelné vyřejné listiny vydané soudem, která by umožnila např. určením změnit vlastnické právo k věci (pakliže např. vlastník je znám, pakliže např. věc je zapsána ve veřejném seznamu, atp…). Existuje však jistě mnoho případů, které takto naopak bez rizika postihnout lze. Jedná se např. o případy určení zda právní vztah založený smlouvou mezi podnikateli trvá či netrvá, zda např. rozhodčí doložka je/není platná, zda určitá smlouva kdy vyvovala/nevyvolala zamýšlené účinky, tj. i nároky z odporovatelnosti právního jednání lze takto určit .

    Myslím si, že shora naznačené procesní instituty Soudního rozkazu a Soudního rozhodnutí mohou být životaschopné v případě, že se učiní jakýsi ačkoli značně široký, tak však taxativní výčet určitých konkrétních druhů právního jednání/právních nároků, které by bylo možné pod „Soudní rozkaz“ a „Soudní rozhodnutí“ zahrnout. V ostatním, pak standartně, řízení před soudcem.

    Přeji Vám hezký den, s úctou, Mgr. Ing. Zdeněk Hájek

Komentáře jsou uzavřeny.