114. Vyjádření žalovaného doručí soud žalobci. Může přitom podle okolností žalobce vyzvat k podání repliky a poté i žalovaného k podání dupliky. Replika i duplika mohou směřovat jen k tvrzením a návrhům protistrany.

Věcný záměr nově užívá termín replika a duplika. Replikou se rozumí žalobcova odpověď na vyjádření žalovaného. Duplikou se rozumí odpověď žalovaného na repliku žalobcovu. V obou případech jde o podání ve věci samé, a musí proto mít jejich náležitosti. Mají však reagovat výlučně na tvrzení a návrhy protistrany, protože jejich úkolem je bližší vyjasnění skutkového stavu a stanovisek stran, nikoli rozšiřování předmětu řízení. O tomto vymezení musí soud strany poučit.

O uložení povinnosti k výměně těchto podání rozhodne soud podle okolností případu tak, aby řešení věci napomáhalo, nikoliv řešení zdržovalo.

4 komentáře
  1. Souhlasím s tím, že v právních předpisech by měl být používán laikům srozumitelný jazyk. Nemyslím si však, že by se tak mělo dít za cenu nuceného „křečovitého“ nahrazování ustálený a léta používaných pojmů. Pokud by nový CŘS násilně nahradil termín replika a duplika jinými termíny, předpokládám, že značná část právníků by je používala dál bez ohledu na zákon (ostatně, v současném OSŘ tyto termíny vůbec nejsou!) a to by vedlo spíše k nedorozumění než k větší srozumitelnosti.

    Pro účastníka řízení je podstatné vědět, co se po něm chce, jak to má udělat, a jaké to bude mít následky. A ne, jak se to jmenuje. Tohoto cíle lépe dosáhneme, když se soustředíme na design celého řízení, poučování, právní pomoc… A nikoliv na změnu pojmosloví.




    1



    0
  2. Tato úprava je zjevně nadbytečná. Postup v řízení je v rukách soudu. Předseda senátu je jistě schopen sám určit, kdy je pro řízení třeba podání jednoho účastníka zaslat druhému a usměrnit strany k věcnému vyjadřování. Není zcela jasný smysl úpravy podle předchozího bodu (viz komentář k němu). Ale pokud by soud nemusel vůbec žalobu žalovanému doručovat dříve, než současně s předvoláním k jednání (neukládá-li povinnost se k žalobě vyjádřit a věc je jednoduchá – např. pokud zde není skutkový spor), pak zbytečnost bodu 114 zvláště vyniká. Chápu, že autoři chtěli vysvětlit veřejnosti co výše vytýkané pojmy znamenají, ale také bych to nechal právní teorii.




    1



    0

Napsat komentář