114. Vyjádření žalovaného doručí soud žalobci. Může přitom podle okolností žalobce vyzvat k podání repliky a poté i žalovaného k podání dupliky. Replika i duplika mohou směřovat jen k tvrzením a návrhům protistrany.

Věcný záměr nově užívá termín replika a duplika. Replikou se rozumí žalobcova odpověď na vyjádření žalovaného. Duplikou se rozumí odpověď žalovaného na repliku žalobcovu. V obou případech jde o podání ve věci samé, a musí proto mít jejich náležitosti. Mají však reagovat výlučně na tvrzení a návrhy protistrany, protože jejich úkolem je bližší vyjasnění skutkového stavu a stanovisek stran, nikoli rozšiřování předmětu řízení. O tomto vymezení musí soud strany poučit.

O uložení povinnosti k výměně těchto podání rozhodne soud podle okolností případu tak, aby řešení věci napomáhalo, nikoliv řešení zdržovalo.

4 komentáře
  1. Souhlasím s tím, že v právních předpisech by měl být používán laikům srozumitelný jazyk. Nemyslím si však, že by se tak mělo dít za cenu nuceného „křečovitého“ nahrazování ustálený a léta používaných pojmů. Pokud by nový CŘS násilně nahradil termín replika a duplika jinými termíny, předpokládám, že značná část právníků by je používala dál bez ohledu na zákon (ostatně, v současném OSŘ tyto termíny vůbec nejsou!) a to by vedlo spíše k nedorozumění než k větší srozumitelnosti.

    Pro účastníka řízení je podstatné vědět, co se po něm chce, jak to má udělat, a jaké to bude mít následky. A ne, jak se to jmenuje. Tohoto cíle lépe dosáhneme, když se soustředíme na design celého řízení, poučování, právní pomoc… A nikoliv na změnu pojmosloví.

  2. Tato úprava je zjevně nadbytečná. Postup v řízení je v rukách soudu. Předseda senátu je jistě schopen sám určit, kdy je pro řízení třeba podání jednoho účastníka zaslat druhému a usměrnit strany k věcnému vyjadřování. Není zcela jasný smysl úpravy podle předchozího bodu (viz komentář k němu). Ale pokud by soud nemusel vůbec žalobu žalovanému doručovat dříve, než současně s předvoláním k jednání (neukládá-li povinnost se k žalobě vyjádřit a věc je jednoduchá – např. pokud zde není skutkový spor), pak zbytečnost bodu 114 zvláště vyniká. Chápu, že autoři chtěli vysvětlit veřejnosti co výše vytýkané pojmy znamenají, ale také bych to nechal právní teorii.

Komentáře jsou uzavřeny.