12. Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba.

U právnické osoby je nutno stanovit, kdo za ni činí procesní úkony. Na rozdíl od dosavadní úpravy se počítá s úpravou obecnější; postačuje odkaz na zvláštní předpisy, jenž pokryje nejen právnické osoby práva soukromého, ale také veřejnoprávní právnické osoby, včetně státu, obcí a krajů.

2 komentáře
  1. Činím komentář k tomu, že toto navrhované znění, stejně jako současné platné znění § 21 OSŘ, zachová nerovné postavení právnických osob, pokud jde o jejich zastupování před soudem v případech, kdy se jejich kontrolní orgán nebo člen právnické osoby domáhá jménem právnické osoby nároku vůči statutárnímu orgánu nebo členům statutárního orgánu nebo vůči členům jiných orgánů právnické osoby nebo vůči společníkům. Podle navrhovaného znění z hmotněprávní úpravy, která upravuje, kdo zastupuje právnickou osobu (např. § 164 odst. 1, § 166 odst. 1 OZ) zjistíme, kdo ji zastupuje také v procesu. Hmotněprávní úprava však obsahuje v některých případech u některých právnických osob ustanovení vyloženě procesního charakteru o tom, kdo se může za společnost domáhat nároku vůči statutárnímu orgánu nebo členům statutárního orgánu nebo vůči členům jiných orgánů právnické osoby nebo vůči společníkům. Podle mého tímto hmotněprávní úprava již přímo řeší střet zájmu takového statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu se zájmem právnické osoby, kterou by jinak zastupoval soudním řízení. Např. § 4, § 102, § 108, § 157, § 201 odst. 2 písm. c), § 371 a násl., § 584, § 719 ZOK a není třeba tak ustanovovat právnické osobě procesního opatrovníka. Nejzřetelnější je ten rozdíl právě v oblasti bydlení, kdy není žádný rozumný důvod, aby se členové bytového družstva mohli domáhat za bytové družstvo náhrady újmu po členech orgánů bytového družstva a členové společenství vlastníků nebo kontrolní orgán nebo členové kontrolního orgánů společenství vlastníků takovou zákonnou možnost neměli. Protože OZ členům společenství vlastníků ani kontrolním orgánům nebo členům kontrolních orgánů nepřiznává možnost přímo za společenství vlastníků žalovat členy výboru, musí společenství vlastníků dosáhnout změny ve složení výboru, aby mohl za společenství vlastníků podat žalobu nový člen výboru, který není ve střetu zájmů. No ale většina vlastníků může mít názor, že člen výboru žádnou újmu společenství vlastníků nezpůsobil (což ovšem neznamená, se většina nemůže mýlit). Anebo zřejmě zůstává možnost, aby soud ustanovil společenství vlastníků opatrovníka, jenže i takové ustanovení opatrovníka má své podmínky a zřejmě nebude dána podmínka, že je tu nebezpečí z prodlení. Další možnost by byla, že by společenství vlastníků mělo svého zaměstnance, který by za společenství vlastníků podal žalobu na člena výboru, neboť jeho oprávnění zastupovat společenství vlastníků jako právnickou osobu by vyplývalo z § 166 odst. 1 OZ, a soudu by takový zaměstnanec musel doložit, že zastupovat společenství vlastníků před soudem je obvyklé vzhledem k jeho pracovnímu zařazení. Všechno to jsou ale krkolomné způsoby, jak dosáhnout toho, aby právnická osoba v soudním řízení proti členovi statutárního orgánu byla zastoupena někým jiným, než statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu, který za ni v soudním řízení nemůže jednat vzhledem ke střetu zájmů. Zatímco v případě právnických osob zřízeným podle ZOK dává ZOK oprávnění žalovat za společnost nebo za družstvo přímo společníkům, členům kontrolních orgánů nebo členům, pokud mají za to, že statutární orgán způsobil újmu společnosti nebo družstvu, v případě právnických osoby zřízených podle OZ takové oprávnění neexistuje. To nepovažuji za spravedlivou procesní úpravu zaručující rovnost před zákonem. Nelze očekávat, že by OZ byl kvůli tomu doplňován o ustanovení obdobná ustanovením ZOK, která jsem výše příkladmo uvedl. Považoval bych za vhodné, aby v procesním předpisu bylo ustanovení na způsob § 719 ZOK opravňující kontrolní orgán nebo člena kontrolního orgánu právnické osoby určeného tímto kontrolním orgánem zastupovat právnickou osobu v řízení před soudy proti statutárnímu orgánu nebo členovi statutárního orgánu.




    0



    0

Napsat komentář