125. Ústnímu jednání předchází přípravný rok. V jednoduchých případech není nutno přípravný rok výjimečně konat.

Přípravný rok předchází ústnímu jednání. Věcný záměr vychází z toho, že konání přípravného roku je pravidlem; přípravný rok není nutno konat pouze výjimečně, a to v jednoduchých případech. Není samozřejmě vyloučeno, aby na přípravný rok plynule navazovalo ústní jednání.

K přípravnému roku v nepatrných věcech viz bod 303.

5 komentáře
  1. Věcně návrh kvituji. Jen formálně bych se ohradil proti termínu „přípravný rok“. Nejsme v 19. století a zákon by měl být pokud možno co nejvíce srozumitelný. Proč ne „přípravné jednání“?

    1. V tuto chvíli jde jen o teze věcného záměru, které se v možném rozsahu snaží ctít tradici procesních předpisů, která zde byla do roku 1950. Důležitý je však nyní spíše obsah; konečná „jazyková“ podoba a použité termíny se mohou v průběhu prací na věcném záměru a následném paragrafovaném znění měnit.

  2. Až se rok s rokem sejde, bez roku se obejdeme, bez jednání nikoli. Právo je povinno zachovávat sémantickou a lingvistickou přesnost, český jazyk je v tomto unikátní. V legislativním řízení by šlo o důležitou připomínku…

  3. Ne vždy je přípravné jednání (rok – viz také komentář k následujícímu bodu) i ve složitých věcech nutné. Zvláště pokud jsou strany kvalitně zastoupeny je možné si všechny sporné skutečnosti vyjasnit a důkazy zajistit korespondenčně a věc pak rovnou na prvním jednání projednat a rozhodnout. To samozřejmě nevylučuje nutnost odročení (zde zase máme ten naříkaný rok, že?) jednání, třeba za situace, kdy je zpochybňován provedený důkaz jiným důkazním návrhem, nebo se tvrzená skutečnost důkazem jednoduše neprokáže. Tomu se ovšem zřejmě nebude moci vyhnout ani po absolvování přípravného jednání. Doporučuji nechat rozhodnutí, zda přípravný rok nařídit či ne, na soudci, který věc bude rozhodovat.

Komentáře jsou uzavřeny.