16. Několik osob může společně žalovat nebo být žalováno (společníci v rozepři): a) stojí-li vzhledem k předmětu sporu v právním společenství nebo jsou-li oprávněny či zavázány na témže skutkovém základě nebo společně a nerozdílně, b) jedná-li se ve sporu o práva či povinnosti vycházející v podstatě ze stejnorodého skutkového a právního důvodu a je-li pro všechny žalované odůvodněna příslušnost téhož soudu.

Věcný záměr po vzoru rakouské úpravy (§ 11 rakouského ZPO) rozeznává dva základní druhy samostatného společenství, jimiž jsou vlastní (též označované též jako „materiální“) a nevlastní (§ 11 odst. 2, jinak též „formální“) samostatné společenství. Vlastní samostatné společenství je dáno buď existencí „právního společenství“ stran ve vztahu k předmětu sporu (např. spoludědicové, spoluvlastníci) nebo vznikem „faktického společenství“ na společném skutkovém základě (např. více poškozených z jedné dopravní nehody) anebo (hmotněprávní) aktivní či pasivní solidaritou společníků. Nevlastní samostatné společenství vyžaduje pouze existenci „stejnorodých“ (srov. Hora, V. Československé civilní právo procesní. Díl II. Řízení před soudy prvé stolice. 2. vydání. Praha : Nákladem vlastním, 1929, s. 19) nároků více osob. O takovou situaci půjde např. tam, kde více zaměstnanců domáhá na zaměstnavateli zaplacení dlužné mzdy nebo kde pronajímatel bytového domu žaluje více nájemců o zaplacení dlužného nájemného.

Rozlišování obou druhů samostatného společenství není bezúčelné; může se projevit se v úpravě místní příslušnosti (srov. § 93 odst. 1 rakouské JN) a nezůstává bez vlivu ani na stanovení hodnoty sporu pro účely stanovení věcné příslušnosti (srov. § 55 rakouské JN). Podle rakouské judikatury pak druh samostatného společenství ovlivňuje i to, zda je společník ohledně nároku jiného společníka projednávaného v témže řízení vyslýchán jako svědek (formální samostatné společenství), nebo jako strana (materiální samostatné společenství).

Úvodní věta bodu 16 samozřejmě nebrání tomu, aby procesní společenství vzniklo i jinak, než podáním žaloby společně několika žalujícími nebo proti několika žalovaným (např. spojením věcí ke společnému projednání nebo v důsledku procesního nástupnictví). Zvolená formulace však vystihuje typický způsob, jak bude k subjektivní kumulaci docházet.

4 komentáře
      1. Souhlasím. Jakýkoliv jiný postup by totiž zakládal procesní nerovnost účastníků a patrně rozpor s právem na zákonného soudce, když by jiná pravidla platila pro samostatného účastníka a jiná pro společníky.
        (Navíc by tak docházelo k situaci, kdy okresní soud prvního žalovaného společníka by se stal příslušným i pro všechny ostatní.)




        2



        0
  1. Mám za to, že procesní ekonomii by napomohlo, kdyby se definitivní příslušnost stanovila až po zjištění místní příslušnosti účastníků společenství. Bylo by jistě absurdní při jednoma prvním účastníku z Prahy a dalších z celé republiky stanovit místní příslušnost právě v Praze a ne někde „na půl cesty“. za úvahu jistě stojí i případná mobilita soudce za případem, je li případ historicky v jeho archivu a osobní známosti.




    1



    0

Napsat komentář