208. Za listiny se považují také dokumenty jako jsou písemnosti, nákresy, plány, fotografie, filmy, zvukové nahrávky, elektronická data a další podobné dokumenty, které jsou schopné prokázat právně významné skutečnosti. Nelze-li při dokazování těmito dokumenty postupovat podle ustanovení o listinách, určí způsob provedení důkazu soud.

Civilní řád soudní se nemůže vyhnout úpravě dokazování elektronickými dokumenty a podobnými v současnosti aktuálními technickými prostředky. Od kodexu pro moderní dobu lze očekávat, že o současných běžných důkazních prostředcích nebude mlčet. V zásadě jsou dvě možnosti jejich úpravy. Podle první varianty by byla pravidla jich se týkající zařazena k ohledání; to je přístup např. německého ZPO v § 371a a § 371b. Druhou variantou je jejich přiřazení k listinám; tak si počíná čl. 177 ZPO švýcarského ZPO.

Věcný záměr se přiklání ke švýcarskému řešení. Je totiž nutno mít na paměti, že spolehlivost informací, které poskytují fotografie, videozáznamy a podobné dokumenty, zdaleka nemusí být taková, jako když se soudce, popř. znalec sám vlastními smysly seznámí s předmětem ohledání. Stejně tak je s listinami v úzkém smyslu spojuje možnost zkoumání jejich pravosti.

Druhý odstavec počítá s tím, že ne všechna pravidla stanovená pro listiny lze na takové dokumenty použít. Např. fotografii nebo zvukovou nahrávku nelze přečíst atd. Není nutno kazuisticky upravovat, jak má být v každém konkrétním případě důkaz proveden. Ponechává se na soudci, aby způsob provedení důkazu určil sám, podobně jako v současném § 125 OSŘ.

Žádný komentář