235. Soud může za účelem přímého vnímání skutečností nebo lepšího pochopení skutkového stavu nařídit důkaz ohledáním.

Podstatou ohledání je přímé smyslové vnímání ohledávaného předmětu soudcem, popř. znalcem. Při ohledání se mohou uplatnit všechny smysly, tedy zrak (zjišťování imisí stíněním), hmat (kluzkost podlahy), sluch (hlukové imise), čich (zápach), chuť (jídla, nápoje). Z tohoto důvodu se v úvodním pravidlu nemluví o ohledání předmětu, neboť tím nejsou pokryty všechny popsané situace.

Žádný komentář