25. Má-li rozsudek, jehož se žalobce domáhá, mít podle povahy právního vztahu právní účinky i na právní vztah intervenienta k odpůrci jím podporované strany, má intervenient postavení nerozlučného společníka.

OSŘ zcela vypustil úpravu tzv. výjimečné vedlejší intervence (srov. § 20 CŘS). Její podstatou bylo, že se vedlejšímu intervenientovi dostávalo postavení nikoliv pouhého „pomocníka“, nýbrž společníka v rozepři se všemi oprávněními a povinnostmi s tím souvisejícími. Takto vzniklé společenství přitom mělo povahu společenství nerozlučného; vedlejší intervenient byl v takovém případě postaven – co do procesních práv a povinností – na roveň svému společníkovi.

Tato zvláštní úprava vedlejší intervence měla – a podle věcného záměru stále má – místo v případech, kdy se právní účinky rozsudku vztahují i na vedlejšího intervenienta. Takové případy nelze vyloučit ani za současné právní úpravy: např. účinky právní moci rozsudku o poddlužnické žalobě (§ 315 OSŘ) dopadají i na povinného. Právní moc rozsudku stejně tak zavazuje i singulárního právního nástupce strany, jehož vstup do řízení žalobce nenavrhl (srov. bod 276); i na tento případ by výjimečná vedlejší intervence měla dopadat.

Předpoklady výjimečné vedlejší intervence se jinak kryjí s podmínkami intervence pravidelné. I zde se vyžaduje právní zájem intervenienta na vítězství strany, kterou podporuje, a také zde o přípustnosti vedlejší intervence rozhoduje soud pouze na návrh některé ze stran.

Žádný komentář