36. Každé podání musí obsahovat a) označení soudu, jemuž je určeno; b) označení stran jménem, příjmením, bydlištěm (názvem a sídlem právnické osoby) a jejich postavením ve sporu, označení zástupců, c) označení předmětu sporu; d) označení a počet příloh; e) návrh (co se požaduje) nebo sdělení; f) podpis podatele nebo jeho zástupce nebo zmocněnce; v advokátském sporu podpis advokátův; g) datum podání.

10 komentáře
  1. Bylo by příjemné, pokud by si (možná v návaznosti na toto ustanovení) i samotní soudci uvědomovali, že označení soudu, je podstatnou náležitostí i dokumentů, které naopak soud zasílá stranám. Předvolání na jednání, které se koná u „podepsaného soudu“ s tím, že žádný soud v předvolání není podepsán ani uveden mi bývá doručeno velmi často a nevím, jestli se mám smát, nebo brečet.

  2. (i) Podpis podatele – opět nedořešená záležitost s elektronickým podpisem, resp.i s podáním přes datovou schránku bez připojení podpisu.
    (ii) Datum podání – velmi nesmyslné. Zcela zaběhnutá zvyklost je datum připojení podpisu, kdy datum podání vyplývá z podacího razítka soudu, resp. z dodejky. V případě trvání na uvedení data podání by tak každé podání muselo být podepisováno v den podání, což v případě doručování poštou znamená věštění data z křišťálové koule.

  3. označení účastníka by mělo být určité. tedy tak, aby šel jednoznačně individualizovat. když budou dva Josefové Novákové na jedné adrese tak je označení jménem a adresou málo. Naopak když budu žalovat ČEZ a.s tak je požadavek na sídlo zjevně nadbytečný.
    Datum podání je dvojsmysl – jde o datum kdy bylo podání vypracováno nebo datum kdy bylo podáno? Dnes můžu vypracovat (zavčasu) a zítra sekretářka pošle (pozdě). ovšem dle zákona budu tvrdit, že jsem ve lhůtě, neboť zákon stanoví jako datum podání co uvedu.

  4. Osobně vidím problém v tom, že pokud označím účastníka (obvykle ženu) jménem, příjmením a rodným číslem, pokládám to za dostatečné, zejména na nezaměnitelný identifikátor rodného čísla. Ale pokud se v mezidobí provdá a změní příjmení, vyzve mě soud k opravě označení účastníka, aniž by současně uvedl, v čem je ona chyba. A věřitel, který v naprosté většině případů nemá přístup do CEO, či jiné obdobné databáze, má opravovat něco, o čem nemá žádnou informaci, ačkoli účastníka označil asi nejlépe, jak to jen udělat mohl. V tomto směru si myslím, že by soudy buď měly přihlédnout automaticky k jednoznačnějšímu identifikátoru, nebo současně s výzvou oznamit účastníku, jaký konkrétní rozdíl byl zjištěn.

  5. Domníval jsem se, že jsme se od kazuistických ustanovení po překonání středověku odpoutali….. proč se tu nařizuje do každého podání vypisovat počet příloh ? nebo kdo zastupuje druhou stranu ? vždyť to ani nemusím vědět.

  6. Identifikace stran by skutečně měla obsahovat jednoznačný identifikátor, jímž je IČ nebo RČ, pokud lze na podateli spravedlivě požadovat, aby jej znal. Tento nedostatek vede běžně k problémům například při posouzení procesního doručení.
    Náležitostí podání by měla být také plná moc, je-li podatel na jejím základě procesně zastoupen. Průkaz plné moci není důkazem a podání na plnou moc ani nemusí odkazovat (viz bod 37.). V této souvislosti by také v bodě 42. měl být řešen postup odstranění vady podání, spočívající právě v nedoložení plné moci, či zmocnění. Například zda bude k odstranění vyzván ten, kdo podání skutečně podepsal, nebo kdo je jako strana označen a kdo bude povinným k odstranění vady, pokud podání nebude vůbec podepsáno a bude avizováno procesní zastoupení.

Komentáře jsou uzavřeny.