414. V průběhu řízení nebo již před jeho zahájením může soud k ochraně navrhovatelova práva nařídit předběžné opatření. Jím může zajistit právo navrhovatele nebo zatímně upravit poměry mezi stranami. O zajištění může rozhodnout i po právní moci rozsudku, neuplynula-li dosud lhůta k plnění.

Úvodní pravidlo především stanoví, kdy mohou být předběžná opatření vydána. Při tom, podobně jako § 378 odst. 1 EŘ 1896, resp. § 378 odst. 1 rakouského EO, výslovně a obecně vyjadřuje jejich účel, tedy předběžnou ochranu subjektivního práva (v uvedených ustanoveních se v témže smyslu používá šíře chápaný výraz „zajištění práva“). Rozlišuje též, stejně jako stávající úprava, dvě podoby předběžných opatření, tj. zajišťovací opatření a zatímní úpravu. Jejich důvody (skutkové podstaty) pak vymezuje, podrobněji než současná zjednodušená úprava, pravidlo následující.

Přípustnost vydání zajišťovacího opatření návrh rozšiřuje i na dobu mezi skončením řízení (právní mocí rozsudku) a uplynutím pariční lhůty, čímž se pokouší nahradit někdejší exekuci k zajištění dle § 370 an. EŘ 1896 (nahrazenou jen zčásti institutem předběžné vykonatelnosti). Tak by měla být kryta hrozba zmaření exekuce v případech, kdy rozsudek stanovil dlouhou lhůtu k plnění a tím oddálil vykonatelnost a možnost podat exekuční návrh.

Jeden komentář
  1. Ustanovení by mělo precizněji řešit častý nešvar, kdy předběžnou úpravou jsou jednomu z účastníků přiznávána práva, která dosud neměl a kterých se domáhá ve věci samé. Stejně tak se předběžnými opatřením krátí práva druhé strany, aniž by toho bylo zapotřebí k ochraně práv prvé strany. Typickým případem jsou opatrovnická řízení, kdy je zcela běžné předávat dnes pomocí o.s.ř. dítě do péče jednoho rodiče místo zajištění rovných práv obou rodičů a dítěte po dobu řízení. Jde o zásadní vadu.




    0



    0

Napsat komentář