418. Návrh na nařízení předběžného opatření musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat: a) údaj o žalobě, kterou navrhovatel pro ochranu svého práva proti odpůrci podal nebo hodlá podat; případně též, kterého z více uplatněných nároků se předběžné opatření týká; b) důvod předběžného opatření; c) obsah předběžného opatření (petit); d) označení důkazních prostředků, jimiž mají být tvrzené skutečnosti osvědčeny. V návrhu lze uvést též důvody pro vyloučení odpůrce z vyjádření k návrhu nebo důvody proti podmínění předběžného opatření složením jistoty.

Předběžné opatření nařídí soud jen na návrhu a návrhem je také vázán. To vyplývá již z dispoziční zásady vyjádřené v bodu 4 a zde to není třeba zvláště stanovit. Stanoví se proto jen zvláštní náležitosti návrhu.

Po navrhovateli se mimo jiné nově požaduje, aby uvedl, jaký nárok uplatňuje nebo hodlá uplatnit. Požadavek plyne ze závislosti předběžného opatření na věci hlavní − předběžné opatření slouží k prozatímní ochraně práva, tj. k ochraně do doby, než bude poskytnuta ochrana žalobní (jinak dnes nová slovenská úprava, k níž viz zejména § 324, § 336 a 343 CSP a komentář k nim in Števček, M. a kol. Civilný sporový poriadok. Bratislava : C. H. Beck, 2016, a také česká úprava předběžných opatření proti domácímu násilí v § 400 an. ZŘS). Má-li přitom soud navrhovateli ve vyhovujícím usnesení uložit, aby v určité lhůtě podal žalobu, nemůže mu radit s její volbou. Jak určitý má však údaj o žalobě být, bude záviset na okolnostech případu.

Nestanoví se zde (oproti § 75 odst. 3 OSŘ), že navrhovatel je povinen připojit listiny, kterých se dovolává, protože to vyplývá z obecné úpravy podání (bod 37).

Nepřebírá se pravidlo o okamžitém odmítnutí vadného návrhu (§ 75a OŠR), zavedené zákonem č. 30/2000 Sb., jež má sice sloužit zájmu navrhovatele na urychleném rozhodnutí, avšak obrací se proti němu. Rozumí se totiž samo sebou, že když navrhovatel bezvadným návrhem neumožní co nejrychlejší rozhodnutí, nemůže je požadovat po soudu. Není však důvod trestat jej okamžitým odmítnutím návrhu.

Jeden komentář
  1. Vázanost návrhem je potřeba omezit pouze na řízení civilní, ale toto ustanovení se bude používat i pro beznávrhová, tedy v takovém případě je vázanost návrhem špatně.
    Povinnost uvést důvody, proč by se k návrhu neměla vyjadřovat druhá strana, je pozitivní, omezí se tím zbytečné rušení či odvolávání pro nedůvodnost. Totéž ke složení jistoty, co vím z opatrovnických sporů, pak je zde značný chaos a nejednostnost v požadování jistoty u PO ve věcech, které lze zahájit jen na návrh (např. neshoda v podstatné otázce dítěte)

Komentáře jsou uzavřeny.