429. Jestliže bylo předběžné opatření zrušeno z jiného důvodu než proto, že žalobě navrhovatele bylo vyhověno nebo že odpůrce jeho nárok uspokojil, je navrhovatel povinen nahradit odpůrci nebo třetí osobě újmu, která jim předběžným opatřením vznikla. Povinnosti se může zprostit pouze v případě, že by k újmě došlo i jinak. Není-li žaloba o náhradu újmy podána do šesti měsíců od zrušení předběžného opatření, právo na náhradu újmy zaniká.

2 komentáře
  1. Z hlediska procesní ekonomie by bylo vhodné, aby soud rozhodl o povinnosti nahradit újmu rovnou, pokud je to možné. Například v zamítavém rozsudku.

    Podání samostatná žaloby a vlastně vyvolání zcela samostatného řízení je v tomto směru zbytečné, a pro poškozeného značně namáhavé. Tím by škůdce (ten, kdo podal neoprávněnou žalobu) získal majetkový prospěch, de facto navíc za asistence soudu. Už proto by to měl být právě soud, kdo vyvine určité úsilí k odstranění škod, ke kterým svým rozhodnutím přispěl.




    0



    0
  2. V odůvodnění návrhu bodu 429. je možné se dočíst, že úprava náhrady újmy se přebírá v zásadě v nezměněné podobě. Stávající úprava, resp. její výklad, však přesouvá důkazní břemeno na žalovaného.

    Dovolujeme si upozornit na to, že současná úprava, resp. výklad současného § 77a osř, je kritizován i představiteli justice, např. ústavním soudcem, Jaromírem Jirsou. Soudce Jirsa velmi výstižně ve svém komentáři poukazuje na to, že „to, že by ke škodě došlo, i kdyby předběžné opatření nařízeno nebylo, se bude navrhovateli (v budoucím řízení žalovanému) obtížně prokazovat. … Řízení nebude po skutkové stránce většinou nijak zvlášť komplikované, pokud jde o základ nároku. Žalobce bude pouze tvrdit a prokazovat, že bylo nařízené předběžné opatření zrušeno (zaniklo) pomocí odkazu na listinné důkazy (spis, jednotlivá rozhodnutí ze spisu). Bude ve výhodné pozici, protože nemusí prokazovat zavinění, důkazní břemeno se v tomto případě přesouvá na žalovaného (původního navrhovatele), který musí prokázat, že by k majetkové (jiné) újmě došlo i tehdy, kdyby nebylo předběžné opatření nařízeno a následně zrušeno.“

    Tato, dle našeho názoru oprávněná kritika, se týká konkrétně bodu 429., ale i obecného přesouvání důkazního břemene na druhou stranu. Mělo by platit pravidlo, že jak povinnost tvrzení, tak i povinnost důkazní plní žalobce již v žalobě a tyto povinnosti by neměly zatěžovat žalovaného. Žalovaný by neměl prokazovat něco, co může prokázat jen velmi obtížně.

    Navrhujeme, aby tyto nedostatky nebyly přejímány věcným záměrem. Naopak požadujeme, aby věcný záměr reflektoval kritické připomínky procesních expertů a nadále nedocházelo k přesouvání důkazního břemene na druhého účastníka sporu.




    2



    0

Napsat komentář