48. Roky se konají v budově soudu, z důležitých důvodů i na jiném místě.

Rokem se rozumí soudem nařízené setkání stran a soudu, popř. třetích osob (svědků, znalců apod.), za účelem ústního projednání věci nebo provedení jiných procesních úkonů. Současný občanský soudní řád obecnou úpravu roků neobsahuje; věcný záměr zamýšlí tento nedostatek odstranit a stanovit základní pravidla pro nařizování roků a předvolávání stran k nim. Nejdůležitějším případem roku je rok stanovený k ústnímu jednání, při němž bude projednávána věc sama; vzhledem k jeho odlišnostem od jiných roků jsou pro něj v části druhé (bod 130 a násl.) stanovena další pravidla.

V zájmu rychlého průběhu řízení není stanovení roku závislé na návrzích stran. Je věcí soudu, aby rok ustanovil, jakmile je to podle situace v řízení zapotřebí. Nepřebírá se proto pravidlo, podle nějž – není-li stanoveno něco jiného – je nařízení roku závislé na návrzích stran (viz např. § 130 odst. 1 rakouského ZPO nebo § 123 odst. 1 vládního návrhu CŘS 1937).

3 komentáře
  1. Používání archaismu v novém právním předpise jen zanáší zmatek mezi občany. Právní předpis má být srozumitelný všem občanům a ne jen advokátům a soudcům. Doporučuji přeformulovat pojem v nadpisu čl.48 „Roky“ do srozumitelného českého jazyka dnešní doby.

  2. Civilní řád by snad měl obsahovat civilní terminologii všude, kde je ekvivalentní právní odborné reminologii. Archaismy rozhodně do moderního právního systému vůbec nepatří. Takže když už, tak „rokování“, i když bohatě stačí „jednání“.

Komentáře jsou uzavřeny.