64. Pořádkový trest nesmí přesahovat částku 50 000 Kč. Trest pro svévoli nesmí přesahovat částku 100 000 Kč. Uložený pořádkový trest může soud dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byl uložen. Pořádkové tresty a tresty pro svévoli připadají státu. Pro jejich vymáhání se uplatní postup stanovený daňovým řádem.

Odlišně oproti současnému § 55 OSŘ jsou koncipovány pořádkové pokuty. Věcný záměr v prvé řadě rozlišuje mezi pořádkovými tresty na straně jedné a tresty pro svévoli na straně druhé. Toto rozlišování má význam pro výši částky, kterou lze jako sankci uložit. Druhý rozdíl spočívá v tom, že věcný záměr se nepokouší o vymezení obecné skutkové podstaty, s níž by jeden nebo druhý trest byl spojen, ale na možnost uložení těchto trestů pamatuje vždy na příslušném místě.

Udržování pořádku a kázně při roku stanoveném k ústnímu jednání jsou věnována samostatná pravidla, která jednak počítají s obecnou úpravou trestů (např. pořádkový trest pro toho, kdo ruší jednání), jednak obsahují vlastní pravidla (výzva k zachování pořádku, vykázání). Viz úpravu ústního jednání.

6 komentáře
  1. Existenci pořádkových trestů považuji za hůl na všechny, kdo se budou dovolávat svých ústavně zaručených práv a svobod, přičemž soudce mající moc může dle své libovůle bít, bít, bít tak dlouho, až občana (účastníka) či advokáta zničí fyzicky, psychicky či finančně.

    Z čl. 82 odst. 1 Ústavy plyne jak nezávislost soudce, tak i jeho právo na ochranu nestrannosti, proto pokud se soudce cítí dotčen čímkoliv co se událo v řízení měl by mít jiné nástroje o kterých bude rozhodovat někdo jiný než soudce tohoto řízení, takže údajně „poškozený“ soudce bude účastníkem nikoliv rozhodcem.

    Pokud se čímkoliv co se stane v soudním řízení cítí poškozen účastník nebo třetí osoba mají již dnes právo domáhat se ochrany např. žalobou na ochranu osobnosti, dobré pověsti apod.

    Například budu-li vytýkat v řízení prosazování koncepce komunistického práva včetně vyšetřujícího soudce ve sporném řízení ovládaném zásadou projednací a zásadou kontradiktornosti nebo cokoliv jiného a soudce se to „dotkne“, rozhodne o pořádkovém trestu 50.000,- Kč nebo to vyhodnotí jako svévoli a rozhodne o trestu 100.000,- Kč, a to za to, že se dovolávám ochrany svých ústavně zaručených práv a svobod, oprávněných zájmů a obecných zájmů, závaznosti soudních rozhodnutí, dodržování zákonů soudem atd. či dokonce za rozvláčnost (viz bod 41. (…) Za rozvláčnost může soud uložit pořádkový trest. Poruší-li strana v podání slušnost vůči soudu nebo vůči protistraně nebo jiným osobám zúčastněným na řízení, může jí soud uložit pořádkový trest. Ten může být uložen i zmocněnci (advokátu), jestliže takové podání podepsal. a poznámka k němu „Překročí-li podání výrazně tyto meze a bude-li na mnoha stranách obsahovat výklady, které pro věc nemají význam, lze takové jednání postihnout pořádkovým trestem, jenž je obecně upraven v bodu 64.“), což může činit opakovaně, takže účastník dříve nebo později se svých ústavně zaručených práv a svobod přestane dovolávat, protože ho to finančně zlikviduje. Navíc občan (advokát) je při vypracování svých podání zcela nepochybně přesvědčen o tom, že jeho veškerá argumentace se věci týká a je významná pro spravedlivé rozhodnutí. Konkrétní příklady rád poskytnu, ale zde je pro stručnost a co možná největší obecnost nezmiňuji.




    1



    3

Napsat komentář