68. Ztratí-li strana po zahájení řízení procesní subjektivitu, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. O tom, s kým bude v řízení pokračováno jako s procesním nástupcem, rozhodne soud usnesením. Nelze-li o procesním nástupnictví rozhodnout ihned, soud řízení přeruší jenom tehdy, není-li strana zastoupena zmocněncem s procesní plnou mocí. Procesní nástupce musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví.

Změna stran v případě univerzálního právního nástupnictví je v současnosti upravena v § 107 OSŘ jakožto procesní nástupnictví při ztrátě způsobilosti být účastníkem řízení. Z této úpravy vychází i věcný záměr. Upozorňuje se však na změnu, kterou v tomto směru přináší nové pravidlo týkající se procesního zastoupení v případě ztráty procesní subjektivity (srov. bod 31).

Přerušení řízení i pro případ ztráty procesní subjektivity je řešeno shodně jako v předchozím bodu. Dosavadní úprava spojuje přerušení řízení se situací, kdy není možno v řízení po ztrátě procesní subjektivity ihned pokračovat, neboť není jasno, kdo je procesním nástupcem. Navržené pravidlo naproti tomu přispívá rychlosti řízení, neboť umožňuje pokračovat i za takové situace, samozřejmě má-li strana, která pozbyla procesní subjektivitu, zmocněnce s procesní plnou mocí. To pochopitelně souvisí s pravidlem, podle nějž taková plná moc smrtí nebo zánikem strany nezaniká (bod 31).

Z povahy procesního nástupnictví vyplývá, že výsledky dosavadního řízení lze použít i vůči nové straně. Aby se zamezilo pochybnostem o tom, kdo je v případě procesního nástupnictví stranou řízení, vyžaduje se, aby o této otázce rozhodl soud.

K procesnímu nástupnictví při singulární sukcesi viz bod 116.

Žádný komentář