75. Pokud je řízení přerušeno, nekonají se roky a neběží lhůty podle tohoto zákona; strany ani třetí osoby nemohou činit procesní úkony vztahující se k přerušenému sporu. Pokračuje-li se v řízení, počínají lhůty běžet znovu. Přerušení řízení, které nastalo po skončení ústního jednání, není na překážku vyhlášení nebo písemnému vyhotovení rozhodnutí, které se má uskutečnit na základě tohoto ústního jednání.

Úprava následků přerušení řízení, jež je obsažena v § 111 OSŘ, není úplná. Zmiňuje se pouze o dopadech přerušení na jednání a lhůty, a nechává stranou procesní úkony. V tomto směru věcný záměr navrhuje doplnění dosavadní úpravy.

Druhý odstavec reaguje na situace, kdy kupř. zemře strana poté, co bylo ústní jednání odročeno za účelem vyhlášení rozsudku, avšak dříve, než k takovému vyhlášení došlo, nebo kdy sice rozsudek byl vyhlášen, ale nebyl ještě písemně vyhotoven. Dojde-li v takovém případě vůbec k přerušení řízení (viz bod 67), nebrání to ve vyhlášení rozsudku ani v jeho písemném vyhotovení (to pak bude doručeno procesnímu nástupci).

Jeden komentář
  1. Vhodná by byla výjimka, že i přerušené řízení lze zastavit pro zpětvzetí žaloby, pokud s tím protistrana souhlasí.
    Tento nedostatek se projevuje typicky při přerušení, k němuž došlo po prohlášení úpadku dlužníka podle insolvenčního zákona. Řízení je ze zákona přerušeno, avšak nalézací soud jej nemůže zastavit pro zpětvzetí, protože strany nemnohou činit procesní úkony a neběží žádné lhůty.
    Dále není ani za současné úpravy zřejmé, zda má soud formálně usnesením strany vyrozumět o tom, že pokračuje v řízení (jak se nyní naznačuje z judikatury), či nikoli, pokud odpadly důvody přerušení.

Komentáře jsou uzavřeny.