78. Klid řízení nastane, pokud a) se žádná ze stran nedostaví bez předchozí omluvy k ústnímu jednání nebo b) to alespoň jedna ze stran navrhne a protistrana se nedostaví bez předchozí omluvy k ústnímu jednání.

V zásadě se přebírá dosavadní úprava klidu řízení, byť s formulačními úpravami. Klid řízení může být v prvé řadě ujednán stranami, zejména za tím účelem, aby se pokusily o smírné odklizení sporu. K tomu může dojít mj. i za součinnosti zapsaného mediátora. Na rozdíl od současného § 100 odst. 2 OSŘ se ponechává na vůli stran, jestli chtějí jeho pomoci využít. Nařízená povinná mediace, s níž je spojeno přerušení řízení bez ohledu na vůli stran, odporuje dobrovolné povaze tohoto alternativního způsobu řešení sporů.

Druhým typickým případem, známým rovněž ze zahraničních úprav (viz § 168 až § 170 rakouského ZPO), je klid řízení coby následek toho, že obě strany zmeškaly ústní jednání. Současné znění OSŘ i věcný záměr k tomu přidávají ještě třetí situaci: ústní jednání zmešká jenom jedna ze stran a ta, která se dostavila, nenavrhne vynesení kontumačního rozsudku (např. s ohledem na případné obtíže s výkonem takového rozsudku v zahraničí nemá na kontumačním řešení zájem), ale klid řízení. Nenavrhne-li ani klid řízení, bude soud pokračovat v projednávání věci i v nepřítomnosti jedné strany.

Žádný komentář