79. S klidem řízení jsou spojeny stejné účinky jako s přerušením řízení; běh konečných lhůt se však nestaví.

Klid řízení je následkem buď dohody stran, nebo zmeškání alespoň jedné z nich. Obě situace jsou důsledkem chování stran a odlišují se od důvodů pro přerušení řízení, v nichž se promítá vždy určitá překážka, pro kterou není možno v řízení prozatímně pokračovat. Proto je pochopitelné, že přerušení řízení bude mít za následek také přetržení lhůt, jejichž běh byl již započat. Není však důvod ke stejnému zásahu do běhu konečných lhůt v případě klidu řízení. Konečné lhůty jsou takové, u nichž zákon vylučuje možnost jejich prodloužení (viz bod 43). Pokud tedy poběží kupř. lhůta k podání stížnosti, nebude mít klid řízení na její uplynutí vliv. Pravidlo, podle něhož se běh konečných lhůt při klidu řízení nestaví, vylučuje, aby stranám byla na prospěch jejich liknavost (tedy aby se stavěl běh lhůty např. proto, že se ani jedna z nich nedostavila k ústnímu jednání).

Žádný komentář