96. Jestliže by rozhodnutí o náhradě nákladů zdržovalo vydání konečného rozhodnutí, může je soud buď vůbec, anebo jen ohledně výše náhrady vyhradit samostatnému usnesení. Může také rozhodnout jen o základu náhrady a určení její výše vyhradit písemnému vyhotovení rozhodnutí. Proti rozhodnutí o výhradě není stížnost přípustná.

Tato pravidla modifikují povinnost soudu rozhodnout o náhradě nákladů v okamžiku vyřízení věci, tedy v konečném rozhodnutí. Shrnují dosavadní tři možnosti poskytované OSŘ: 1) určení výše náhrady v písemném vyhotovení rozsudku (§ 151 odst. 5 OSŘ); 2) rozhodnutí o náhradě samostatným usnesením (§ 151 odst. 6 OSŘ; srov. slovo „zpravidla“ v původním znění § 151 odst. 1 prvé větě OSŘ); 3) rozhodnutí o výši náhrady samostatným rozhodnutím (§ 155 odst. 1 OSŘ). Každá z nich má odlišné využití.

Žádný komentář