0. Část 3 Opravné prostředky

Právní úprava opravných prostředků musí usilovat o nalezení optimální rovnováhy mezi výhodami a nevýhodami, které jsou s možností přezkumu soudních rozhodnutí spojeny. Na straně jedné je existence opravných prostředků nezbytná k tomu, aby mohly být vůbec odstraňovány vady soudních rozhodnutí. Psychologicky pozitivně přitom působí již samotná možnost uplatnit opravný prostředek, a to nejen na strany, ale také na soudce, jehož možnost přezkumu jeho rozhodnutí motivuje k tomu, aby k rozhodnutí přistupoval s co největší pečlivostí. Krom zajištění individuální spravedlnosti přispívají opravné prostředky k zajištění jednoty rozhodovací činnosti, a tím k předvídatelnosti interpretace a aplikace práva (tj. k právní jistotě). Tato funkce se nejvýrazněji projevuje u opravných prostředků, o nichž rozhodují vrcholné soudní orgány. Na straně druhé přináší existence opravných prostředků určitá negativa. Konečné vyřešení věci se uplatňováním opravných prostředků odkládá, tj. prodlužuje se doba trvání řízení a rostou náklady s ním spojené. Prolamují-li opravné prostředky právní moc, mohou výrazně ohrozit právní jistotu a zasáhnout nejen do vztahů mezi stranami, ale mohou se dotknout také třetích osob. Konečně z hlediska vytíženosti justice představuje každý opravný prostředek další pracovní zatížení. To by nemělo být tak velké, aby vedlo k zahlcení soudní soustavy, k průtahům při vyřizování věcí, a tedy konec konců k tomu, že civilní řízení soudní nebude plnit svou funkci.

Ze stručného nástinu výhod a nevýhod opravných prostředků vyplývá, že podoba systému opravných prostředků nemůže být jiná než kompromisní. Čím více opravných prostředků, tím snad roste pravděpodobnost odhalení případných vad, ale zároveň také délka a nákladnost řízení. Naopak přílišné omezení soudního přezkumu může vést k rozhodování ledabylému a nesprávnému. Obou popsaných situací je nutno se vyvarovat.

Právní jistotě nepřispívá, pokud je úprava přípustnosti opravných prostředků složitá a nejednoznačná. Podmínky přípustnosti opravných prostředků jsou ve své podstatě zvláštními procesními podmínkami. Tak, jako pro procesní podmínky obecně, i pro ně by mělo platit, že by měly představovat jednoznačná a jednoduchá pravidla formální povahy, jejichž splnění nebo nesplnění bude bez složitějších úvah zřejmé jak soudu, tak stranám.

Těmto východiskům odpovídá, pokud výčet opravných prostředků bude obsahovat odvolání, dovolání a stížnost. Odvolání by mělo být opravným prostředkem proti prvostupňovým rozsudkům; dovolání opravným prostředkem proti rozsudkům soudu druhého stupně o odvolání; stížnost opravným prostředkem proti usnesením soudu prvního stupně, jakož i proti usnesením soudu druhého stupně v odvolacím řízení.

Věcný záměr rozlišuje mezi opravnými prostředky a jinými prostředky nápravy. Za opravné prostředky se považují jenom takové návrhy na změnu nebo zrušení rozhodnutí, s nimiž jsou spojeny devolutivní a zpravidla též suspenzivní účinky. Z tohoto hlediska není správné, pokud současný občanský soudní řád za opravné prostředky vydává žalobu na obnovu řízení a žalobu pro zmatečnost. Jejich odlišnost od opravných prostředků je ve věcném záměru vyjádřena již tím, že jejich úprava bude systematicky umístěna do jiné části civilního řádu soudního.

V souladu se zvolenou sociální koncepcí civilního procesu usiluje věcný záměr o to, aby řízení o opravných prostředcích bylo co nejrychlejší. K tomu je vždy nezbytné, aby podání stran byla bezvadná a odborně fundovaná, aby se opravná řízení zásadně soustředila jenom na vady vytčené stranami, a konečně aby opravná řízení nebyla zatěžována zjišťováním nových skutečností. K dosažení těchto cílů využívá věcný záměr povinného zastoupení advokátem (viz část první, hlava druhá), důsledné respektování dispoziční zásady v opravných řízeních (jedinou výjimkou, která umožňuje její překročení, jsou zmatečnosti), a přísného zákazu novot. K tomu v podrobnostech viz u jednotlivých opravných prostředků.

Právní úpravě opravných prostředků je věnována část třetí civilního řádu soudního. Věcný záměr počítá s existencí tří opravných prostředků, a sice odvolání, dovolání a stížnosti. Každému opravnému prostředku odpovídá samostatná hlava.

Jiné prostředky nápravy budou pod názvem obnovení řízení upraveny ze shora vysvětlených důvodů upraveny v části čtvrté.

Žádný komentář