Díl 2 Rozkazní řízení

Rozkazní řízení je zvláštním druhem nalézacího řízení. Jedná se však o regulérní formu řízení, tedy pro žaloby, které mají být vyřízeny v rozkazním řízení, platí tatáž pravidla jako pro jiné žaloby (např. formální a obsahové náležitosti, účinky žaloby apod.). Zvláštnost rozkazního řízení spočívá v tom, že soud rozhoduje pouze na základě tvrzení žalobce bez slyšení žalovaného.

Rozkazní řízení slouží efektivnímu, jednoduchému a rychlému vyřízení peněžitých nároků. Jde o řízení písemné, tedy nenařizuje se ústní jednání. Kontradiktorní řízení musí iniciovat žalovaný tím, že podá odpor.

Navrhuje se rozkazní řízení jako jednostupňové, tj. pokud žalovaný odpor nepodá, má to za následek, že platební rozkaz nabude účinků pravomocného a vykonatelného rozsudku. V zemích, kde se uplatňuje dvoustupňové řízení, samotné nepodání odporu nevyvolá právní moc a vykonatelnost platebního rozkazu, nýbrž po uplynutí lhůty k podání odporu je vydáno další rozhodnutí, které je samostatně napadnutelné (až v případě, že napadeno není, toto rozhodnutí nabývá právní moci a vykonatelnosti), případně sice platební rozkaz právní moci a vykonatelnosti nabude, nicméně ho lze zpochybnit ještě ve vykonávacím nebo exekučním řízení. Dvoustupňové řízení není vhodné nejen pro svou složitost, ale zejména s ohledem na to, že buď oddaluje dosažení exekučního titulu, nebo umožňuje jeho jednoduché zpochybnění poté, co byl vydán. Návrh se proto přidržuje jednostupňového řešení osvědčeného jak v České republice, tak i v jiných zemích (např. Rakousko nebo Německo).

V úpravě rozkazního řízení věcný záměr počítá s využitím elektronického způsobu komunikace, případně elektronických formulářů za účelem usnadnění, zefektivnění a urychlení rozkazního řízení, nicméně nepočítá se s automatickým generováním platebních rozkazů „bez doteku lidské ruky“.

Otázka evropského platebního rozkazu bude řešena zvlášť.

K základním pravidlům rozkazního řízení:

Žádný komentář