OBSAH SOUDNÍHO ŘÁDU

Část 1 Všeobecná ustanovení

Hlava I Základní ustanovení

Díl 1 Předmět úpravy a účel řízení
1. Civilní řád soudní upravuje civilní sporné řízení. 12 komentářů
Díl 2 Zásady řízení
3. Každý je povinen jednat v řízení poctivě. 5 komentářů
4. Řízení lze zahájit jen na návrh. Soud je vázán předmětem řízení, který vymezily strany. Strany mohou řízením a jeho předmětem nakládat. 4 komentáře
5. Je na stranách, aby podle pravdy a úplně tvrdily rozhodné skutečnosti a aby označily důkazy k jejich prokázání. Tím nejsou dotčena ustanovení o činnosti soudu při objasňování skutkového stavu. 8 komentářů

Hlava II Strany a jejich zástupci

Díl 1 Procesní subjektivita a procesní způsobilost
7. Procesní subjektivitu má ten, kdo má právní osobnost, jakož i ten, komu ji zákon přiznává. 2 komentáře
8. Fyzická osoba může před soudem jako strana samostatně činit procesní úkony (procesní způsobilost), je-li podle občanského zákoníku způsobilá ve všech záležitostech samostatně právně jednat. I když strana není procesně způsobilá, má právo být v řízení slyšena. 3 komentáře
9. Není-li fyzická osoba procesně způsobilá, musí být zastoupena zákonným zástupcem. 5 komentářů
10. Nemá-li procesně nezpůsobilá fyzická osoba zákonného zástupce, ustanoví jí soud opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. Tento opatrovník za stranu jedná, dokud do řízení nevstoupí její zákonný zástupce. Pokud neučiní jiná opatření, ustanoví soudce opatrovníka také straně, jejíž pobyt není znám nebo která se z jiného vážného důvodu nemůže účastnit na řízení. Žádný komentář
11. Procesní způsobilost dále mají právnické osoby a ti, kterým ji zákon přiznává. 4 komentáře
12. Za právnickou osobu jedná ten, kdo je k tomu oprávněn podle zvláštního zákona. Za právnickou osobu nemůže jednat ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy právnické osoby. Každý, kdo jedná za právnickou osobu, musí své oprávnění prokázat. V téže věci může za právnickou osobu současně jednat jen jediná osoba. 2 komentáře
13. Není-li nikdo, kdo by mohl za právnickou osobu jednat, nebo je-li sporné, kdo takovou osobou je, ustanoví soud právnické osobě opatrovníka, je-li tu nebezpečí z prodlení. 2 komentáře
14. K nedostatku procesní subjektivity, procesní způsobilosti a zákonného zastoupení přihlíží soud z úřední povinnosti kdykoliv za řízení. Žádný komentář
Díl 2 Společenství ve sporu
16. Několik osob může společně žalovat nebo být žalováno (společníci v rozepři): a) stojí-li vzhledem k předmětu sporu v právním společenství nebo jsou-li oprávněny či zavázány na témže skutkovém základě nebo společně a nerozdílně, b) jedná-li se ve sporu o práva či povinnosti vycházející v podstatě ze stejnorodého skutkového a právního důvodu a je-li pro všechny žalované odůvodněna příslušnost téhož soudu. 4 komentáře
17. Každý ze společníků je vůči odpůrci ve sporu samostatný; procesní úkony či zmeškání některého společníka nejsou jinému společníkovi ani na prospěch, ani na újmu. Žádný komentář
18. Procesní úkony jednoho ze společníků, týkají-li se postupu v řízení, působí i vůči ostatním společníkům. 1 komentáře
19. Vztahují-li se účinky rozhodnutí, o něž v řízení jde, podle povahy právního vztahu jednotně na všechny společníky, tvoří tito společníci jednotnou stranu. Jsou-li někteří společníci ve sporu nečinní, působí účinky procesních úkonů těch společníků, kteří jsou ve sporu činní, i na ně. K uzavření smíru, vzdání se nároku a jeho uznání je třeba souhlasu všech společníků. Odporují-li si procesní úkony společníků, vezme soud za základ dalšího postupu ten procesní úkon, jenž se zdá všem společníkům příznivější. Žádný komentář
20. Jde-li o nerozlučné společníky, je třeba ke každému roku předvolat všechny společníky i tehdy, když někteří z nich předchozí rok zmeškali. Žádný komentář
Díl 3 Hlavní intervence
21. Kdo si činí zcela nebo zčásti nárok na věc nebo právo, o nichž je zahájen spor mezi jinými osobami, může až do pravomocného rozhodnutí tohoto sporu společně žalovat obě jeho strany. 1 komentáře
Díl 4 Vedlejší intervence
22. Kdo má právní zájem na tom, aby ve sporu zahájeném mezi jinými osobami uspěla právě jedna z nich, může k ní v tomto sporu přistoupit. 2 komentáře
23. Vedlejší intervenient může do řízení vstoupit kdykoliv až do pravomocného skončení sporu. Na návrh jedné ze stran rozhodne soud, po slyšení této strany a intervenienta, o přípustnosti intervence. Na postup v řízení to nemá vliv.Proti usnesení, kterým se intervence připouští, není přípustná stížnost. 1.Dokud rozhodnutí soudu nenabude právní moci, musí být intervenient přibrán k projednávání věci. Prohlášení o vstupu do řízení činí intervenient podáním, v němž uvede, v čem spočívá jeho právní zájem na úspěchu strany, k níž přistupuje; podání se doručí oběma stranám. Žádný komentář
24. Vedlejší intervenient musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho vstupu do řízení. Rozhodnutí a podání, která se doručují straně, musí být doručena i jejímu intervenientovi. Svolí-li obě strany, může intervenient vstoupit do sporu jako strana na místo toho, jejž podporuje. Na podporu strany, k níž přistoupil, je intervenient oprávněn činit všechny procesní úkony, pokud neodporují vlastním úkonům této strany. Žádný komentář
25. Má-li rozsudek, jehož se žalobce domáhá, mít podle povahy právního vztahu právní účinky i na právní vztah intervenienta k odpůrci jím podporované strany, má intervenient postavení nerozlučného společníka. Žádný komentář
Díl 5 Zmocnění
27. Není-li stanoveno jinak, mohou strany činit procesní úkony samy nebo prostřednictvím zmocněnce. 1.Zastoupení zmocněncem nevylučuje ani v těch případech, v nichž je nařízeno zastoupení advokátem, aby se strana dostavila k soudu se svým zmocněncem a tam vedle něho činila ústní prohlášení. Odporují-li si prohlášení strany a prohlášení zmocněnce a setrvá-li strana po upozornění soudu na svém prohlášení, jsou pro spor rozhodná prohlášení strany. 4 komentáře
28. Strany jsou povinny nechat se zastoupit advokátem (advokátský spor), s výjimkou řízení před okresními soudy ve věcech, v nichž hodnota předmětu sporu nepřesahuje částku 50 000 Kč, a v řízení o stížnosti proti usnesení okresního soudu v takové věci. V řízení o žalobě na obnovu a pro zmatečnost jsou strany povinny nechat se zastoupit vždy bez ohledu na hodnotu předmětu sporu. 37 komentářů
29. Advokátu lze udělit pouze procesní plnou moc; jiným osobám lze udělit také plnou moc jenom pro jednotlivé procesní úkony. 3 komentáře
30. Procesní plná moc opravňuje k zastupování v řízení před soudem prvního stupně, v řízení o opravných prostředcích, jakož i v řízení o žalobě pro zmatečnost a na obnovu řízení. 1 komentáře

Hlava III Procesní úkony stran a soudu

Díl 1 Podání
32. Návrhy, žádosti nebo sdělení týkající se sporné věci se činí mimo ústní jednání podáním a v jeho průběhu přednesem; zákon může připustit, aby takové návrhy, žádosti nebo sdělení byly učiněny mimo ústní jednání do protokolu. 1 komentáře
33. Označení podání nerozhoduje, je-li bez pochyb zřejmé, co se jím sleduje. Žádný komentář
34. Podání lze učinit v listinné nebo v elektronické podobě, nebo telefaxem. 9 komentářů
35. Soud rozhoduje, zda přijme návrh, žádost nebo sdělení učiněné v jiné formě. Přijme-li je, je třeba o tom učinit záznam v protokolu. 1 komentáře
36. Každé podání musí obsahovat a) označení soudu, jemuž je určeno; b) označení stran jménem, příjmením, bydlištěm (názvem a sídlem právnické osoby) a jejich postavením ve sporu, označení zástupců, c) označení předmětu sporu; d) označení a počet příloh; e) návrh (co se požaduje) nebo sdělení; f) podpis podatele nebo jeho zástupce nebo zmocněnce; v advokátském sporu podpis advokátův; g) datum podání. 10 komentářů
37. K podání je třeba připojit listiny (přílohy), na něž se v podání odkazuje. Nemá-li je podatel k dispozici a nemůže-li si je sám opatřit, musí uvést, jak mají být opatřeny. Má-li být podání (stejnopis podání) podle ustanovení tohoto zákona doručeno protistraně, musí být připojeny rovněž stejnopisy příloh. Je-li však listina protistraně známa, anebo je velkého rozsahu, může být protistraně nabídnuto nahlédnutí do ní, anebo uvedeno, že bude soudu předložena při ústním jednání. 4 komentáře
38. Podání ve věci samé musí vedle toho vždy obsahovat a) pravdivé a úplné vylíčení rozhodujících skutečností; b) návrh důkazních prostředků, které mají být provedeny, je-li toho třeba, případně s uvedením údaje, jak je má soud opatřit; c) podle okolností prohlášení o pravdě, správnosti a úplnosti skutečností uváděných v předcházejícím podání protistrany a o přípustnosti důkazních prostředků protistranou navržených; d) návrh (petit). 3 komentáře
39. Podání ve věci samé se předkládá v takovém počtu stejnopisů včetně příloh, aby jeden stejnopis zůstal soudu a aby po jednom stejnopisu dostala druhá strana, i každý další, komu je potřeba. Podání v elektronické podobě nevyžaduje stejnopis. 3 komentáře
40. Soud dbá o to, aby protistrana byla vždy s podáním učiněným ve věci samé, včetně příloh, urychleně seznámena. 9 komentářů
41. Podání má být stručné a věcné. Za rozvláčnost může soud uložit pořádkový trest. Poruší-li strana v podání slušnost vůči soudu nebo vůči protistraně nebo jiným osobám zúčastněným na řízení, může jí soud uložit pořádkový trest. Ten může být uložen i zmocněnci (advokátu), jestliže takové podání podepsal 5 komentářů
Díl 2 Lhůty a roky
43. Procesní lhůty jsou lhůty k provedení procesního úkonu. Lhůta je buď zákonná, nebo soudcovská. Soudcovskou lhůtu určí soud podle potřeby a povahy případu. Proti usnesení o soudcovské lhůtě není přípustná stížnost. Konečnými lhůtami jsou takové lhůty, jejichž prodloužení zákon výslovně zakazuje. 2 komentáře
44. Do běhu lhůty určené podle dnů se nezapočítává den, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty. Lhůty určené podle týdnů, měsíců nebo let se odvozují od svého konce tak, že končí uplynutím toho dne, který se svým označením shoduje se dnem, kdy došlo ke skutečnosti určující počátek lhůty, a není-li ho v měsíci, posledním dnem měsíce. Připadne-li konec lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Konec lhůty může být označen také udáním určitého kalendářního dne. Lhůta určená podle hodin se počítá od prvé celé hodiny následující po skutečnosti zakládající její počátek. Soudcovská lhůta počíná běžet, neurčí-li soud jinak, doručením usnesení straně, jíž byla stanovena. Není-li třeba usnesení doručovat, počíná lhůta běžet jeho vyhlášením. Jinak platí o počítání soudcovských lhůt to, co pro lhůty zákonné. Lhůta je zachována, je-li posledního dne lhůty učiněn úkon u soudu nebo podání odevzdáno tomu, kdo má povinnost je doručit. Žádný komentář
45. Všechny lhůty mohou být zkráceny úmluvou stran. Úmluva musí být soudu prokázána stranou, která se jí dovolává. Prodloužení procesní lhůty je možné na návrh strany rozhodnutím soudu, s výjimkou lhůt konečných. Návrh musí být podán před vypršením lhůty, omluvitelnost důvodů posoudí soud. Proti usnesení ve věci prodloužení lhůty není stížnosti přípustná. Žádný komentář
46. Procesní lhůta neběží tomu, kdo ztratil procesní způsobilost a není zastoupen, nebo tomu, kdo ztratil procesní subjektivitu. Jakmile v takovém případě do řízení vstoupí procesní nástupce, zákonný zástupce nebo opatrovník strany, začíná jim běžet nová lhůta od té doby, kdy do řízení vstoupili. Žádný komentář
47. Rok k ústnímu jednání nebo jinému jednání soudu se stranami, případně dalšími osobami, stanovuje soud tím, že určí místo, den a hodinu jeho konání. Proti usnesení o stanovení roku ani předvolání k němu není stížnost přípustná. 6 komentářů
48. Roky se konají v budově soudu, z důležitých důvodů i na jiném místě. 3 komentáře
49. Stranám se doručuje předvolání k roku spolu se stejnopisem podání, je-li toho třeba. Ústní stanovení roku nevyžaduje předvolání stran, byly-li přítomny. Doručovat předvolání je třeba včas tak, aby strany měly dostatek času na přípravu. V advokátském sporu musí být strana, která dosud není zastoupena advokátem, již v předvolání k prvnímu roku vyzvána k tomu, aby se jím nechala zastoupit, a poučena o důsledcích toho, že si advokáta nezvolí. 1 komentáře
50. Rok je zmeškán, jestliže se strana bez omluvy včas nedostaví, nebo se dostaví, avšak nejedná, nebo se během roku vzdálí. Rok se pokládá za zmeškaný také tehdy, když se strana dostaví bez advokáta k těm procesním úkonům, pro které je zastoupení advokátem předepsáno. 4 komentáře
Díl 3 Následky zmeškání a navrácení v předešlý stav
52. Strana, která zmeškala procesní úkon, je z něho vyloučena. Tím nejsou dotčeny další účinky zmeškání tímto zákonem stanovené. 2 komentáře
53. O navrácení v předešlý stav může žádat strana, která zmeškala úkon nebo rok z omluvitelných důvodů. Návrh soud zamítne, jestliže zmeškavší strana mohla včas navrhnout prodloužení lhůty nebo odročení, nebo jestliže v návrhu na navrácení v předešlý stav uplatňuje stejné důvody, které soud již uznal za nedostatečné v rozhodnutí o návrhu na prodloužení lhůty nebo odročení. 2 komentáře
54. Návrh na navrácení v předešlý stav je nutno podat v konečné lhůtě patnácti dnů po odpadnutí překážky. Po uplynutí šesti měsíců ode dne zmeškání se návrh nepřipouští. 1 komentáře
55. V návrhu musí strana uvést okolnosti, kterými návrh na navrácení v předešlý stav odůvodňuje, a označit důkazy, jimiž mají být tyto okolnosti osvědčeny. Zmeškaný úkon musí být připojen, při zmeškání roku připojeno to, co strana zamýšlela přednést. 1 komentáře
56. Povolí-li se navrácení, vstoupí spor do toho stavu, ve kterém byl před zmeškáním. Již vydaný rozsudek pro zmeškání soud zruší usnesením, jímž navrácení v předešlý stav povolil. Žádný komentář
57. Stížnost proti rozhodnutí ve věci zmeškání není přípustná. 2 komentáře
Díl 4 Protokoly a spisy
59. O každém roku se pořizuje zvukový nebo zvukově obrazový záznam (dále jen „záznam“) nebo protokol. O způsobu zachycení roku rozhoduje soud. Způsob protokolace, náležitosti a uchování protokolu nebo záznamu, případný přepis záznamu a další podrobnosti budou upraveny v jednacím řádu pro soudy. 2 komentáře
60. Protokol musí být přítomným stranám předložen k prohlédnutí nebo přečten a jimi podepsán. Strany mohou navrhnout doplnění nebo opravu protokolu. Nevyhoví-li soud tomuto návrhu a strana na své námitce setrvá, soud v dodatku k protokolu uvede, co je proti protokolování namítáno. Advokátovi může soud nařídit, aby námitku stručně sepsal; sepsaná námitka bude k protokolu přiložena jako dodatek. To přiměřeně platí i pro záznam; místo prohlédnutí nebo přečtení podle předchozího odstavce má být záznam stranám reprodukován. 6 komentářů
61. Protokol, proti němuž nejsou námitky, představuje plný důkaz o obsahu a průběhu roku. 1 komentáře
62. O každé věci se vede spis v listinné nebo v elektronické podobě (procesní spis). Způsob vedení procesního spisu stanoví jednací řád pro soudy. Žádný komentář
Díl 5 Pořádkové tresty a tresty pro svévoli
64. Pořádkový trest nesmí přesahovat částku 50 000 Kč. Trest pro svévoli nesmí přesahovat částku 100 000 Kč. Uložený pořádkový trest může soud dodatečně, a to i po skončení řízení, prominout, jestliže to odůvodňuje pozdější chování toho, jemuž byl uložen. Pořádkové tresty a tresty pro svévoli připadají státu. Pro jejich vymáhání se uplatní postup stanovený daňovým řádem. 6 komentářů

Hlava IV Překážky postupu řízení

Díl 1 Zkoumání procesních podmínek
65. Kdykoli za řízení přihlíží soud k tomu, zda jsou splněny podmínky, za nichž může jednat a rozhodnout ve věci samé (procesní podmínky). Žádný komentář
Díl 2 Přerušení řízení
67. Ztratí-li strana po zahájení řízení procesní způsobilost nebo zemře-li zákonný zástupce strany nebo zanikne-li jeho právo k zastupování, aniž se strana stala procesně způsobilou, přeruší soud řízení jenom tehdy, není-li strana zastoupena zmocněncem s procesní plnou mocí. Žádný komentář
68. Ztratí-li strana po zahájení řízení procesní subjektivitu, posoudí soud podle povahy věci, zda v řízení může pokračovat. O tom, s kým bude v řízení pokračováno jako s procesním nástupcem, rozhodne soud usnesením. Nelze-li o procesním nástupnictví rozhodnout ihned, soud řízení přeruší jenom tehdy, není-li strana zastoupena zmocněncem s procesní plnou mocí. Procesní nástupce musí přijmout stav řízení, jaký tu je v době jeho nástupu do řízení. Neumožňuje-li povaha věci v řízení pokračovat, soud řízení zastaví. Žádný komentář
69. Zemře-li v advokátském sporu advokát strany nebo stane-li se nezpůsobilým stranu dále zastupovat, řízení se přeruší a soud straně poskytne přiměřenou lhůtu k tomu, aby udělila plnou moc jinému advokátovi. 1 komentáře
70. Závisí-li rozhodnutí sporu zcela nebo zčásti na předběžné otázce, která je předmětem jiného soudního nebo správního řízení, může soud řízení přerušit až do pravomocného skončení tohoto řízení. Řízení o věci hlavní může soud přerušit také tehdy, vznikne-li spor o přípustnost vedlejší intervence nebo pro hlavní intervenci. Je-li tu podezření z trestného činu a odsouzení by mělo vliv na rozhodnutí soudu, soud může řízení přerušit až do pravomocného rozhodnutí o trestném činu. Soud řízení přeruší, pokud rozhodnutí závisí na předběžné otázce, kterou není v tomto řízení oprávněn řešit. Žádný komentář
71. Soud řízení přeruší, pokud dospěl k závěru, že zákon, jehož má být při projednávání nebo rozhodování věci použito, nebo jeho jednotlivé ustanovení je v rozporu s ústavním pořádkem a podal-li u Ústavního soudu návrh na zrušení tohoto zákona nebo jeho jednotlivého ustanovení. Žádný komentář
72. Soud řízení přeruší, pokud rozhodl, že požádá Soudní dvůr Evropské unie o rozhodnutí o předběžné otázce. Žádný komentář
73. Neučiní-li jiná opatření, může soud řízení přerušit, pokud se strana nemůže řízení účastnit pro překážku trvalejší povahy nebo proto, že je neznámého pobytu. Žádný komentář
74. Ustanovení jiných zákonů o přerušení řízení tím nejsou dotčena. Žádný komentář
75. Pokud je řízení přerušeno, nekonají se roky a neběží lhůty podle tohoto zákona; strany ani třetí osoby nemohou činit procesní úkony vztahující se k přerušenému sporu. Pokračuje-li se v řízení, počínají lhůty běžet znovu. Přerušení řízení, které nastalo po skončení ústního jednání, není na překážku vyhlášení nebo písemnému vyhotovení rozhodnutí, které se má uskutečnit na základě tohoto ústního jednání. 1 komentáře
Díl 3 Klid řízení
77. Strany se mohou dohodnout, aby se prozatím dále nejednalo. Taková dohoda je vůči soudu účinná od té doby, kdy mu byla oběma stranami oznámena. Žádný komentář
78. Klid řízení nastane, pokud a) se žádná ze stran nedostaví bez předchozí omluvy k ústnímu jednání nebo b) to alespoň jedna ze stran navrhne a protistrana se nedostaví bez předchozí omluvy k ústnímu jednání. Žádný komentář
79. S klidem řízení jsou spojeny stejné účinky jako s přerušením řízení; běh konečných lhůt se však nestaví. Žádný komentář

Hlava V Náklady řízení

Díl 1 Druhy nákladů a jejich placení
81. Náklady řízení, jestliže vznikly v řízení nebo před ním jeho přípravou, jsou zejména náklady na zastoupení advokátem, soudní poplatky a jiné hotové výdaje strany a jejího zástupce, není-li jím advokát, dále výdělek strany a jejího zákonného zástupce ušlý účastí na soudním roku, náklady na dokazování a na tlumočení. Složení nákladů na zastoupení advokátem a jejich paušální výši pro jeden stupeň řízení stanoví zvláštní právní předpis. Ten stanoví též paušální výši hotových výdajů strany nebo jejího zástupce, který není advokátem, pro případ, že nedoloží jejich výši. 1 komentáře
82. Náklady platí nejprve ten, jehož jednáním vznikají. Zda mu pak náleží jejich náhrada, stanoví pravidla následujícího dílu, jakož i zvláštní pravidla stanovená jinde v tomto zákoně. Žádný komentář
83. Stát platí zejména náklady na ustanoveného advokáta, na provádění důkazů a na tlumočení. Svědkům a jiným osobám povinným něčím při dokazování nahradí stát hotové výdaje a ušlý výdělek. Znalcům a tlumočníkům nahradí hotové výdaje a zaplatí odměnu; výši odměny stanoví zvláštní právní předpis. Žádný komentář
Díl 2 Náhrada nákladů
85. Plně neúspěšná strana je povinna nahradit protistraně a jejímu vedlejšímu intervenientu jejich náklady, ledaže některé z nich vynaložili neúčelně. Je-li neúspěch na obou stranách, nahradí náklady protistraně a jejímu vedlejšímu intervenientovi v poměrné výši ta, jejíž neúspěch je větší. Je-li neúspěch na obou stranách přibližně stejný, není náhradou povinna žádná. Soud však může straně uložit povinnost k plné náhradě nákladů, jestliže částečný neúspěch protistrany je nepatrný nebo je důsledkem obtíží při vyčíslení nároku. Žádný komentář
86. Žalobce se považuje za neúspěšného i tehdy, je-li věc vyřízena jinak než rozhodnutím o věci samé. Nebylo-li však o věci samé rozhodnuto z důvodu, který lze přičíst žalovanému, považuje se za neúspěšného on. Je-li věc vyřízena na základě vzdání se nároku nebo zpětvzetí žaloby, jež žalobce učinil proto, že žalovaný jeho nárok uspokojil, považuje se za neúspěšného žalovaný. Jde-li však o zaplacení a žalobce o ně žalovaného nejméně 15 dnů před podáním žaloby neupomenul a žalovaný jeho nárok během řízení uspokojil neprodleně, nese si každá strana své náklady. Žádný komentář
87. Úspěšný žalobce je povinen nahradit náklady žalovanému, jestliže žalovaný svým chováním nezavdal příčinu k podání žaloby a nárok žalobce při první příležitosti uspokojil nebo alespoň uznal, nepřichází-li uspokojení v úvahu. Úspěšný žalovaný je naopak povinen nahradit žalobci jeho náklady, jestliže jej svým chováním přiměl k podání žaloby a jestliže se žalobce při první příležitosti uplatněného nároku vzdal. Žádný komentář
88. Skončí-li řízení smírem nebo klidem řízení, nejsou si strany náhradou povinny. 2 komentáře
89. Předchozí pravidla se neuplatní, pokud se strany během řízení pro případ jeho určitého skončení dohodly o náhradě nákladů jinak. Žádný komentář
90. Strany jsou podle výsledku řízení povinny nahradit státu jeho náklady, ledaže stát některý náklad vynaložil neúčelně. Žádný komentář
91. Bez ohledu na výsledek řízení jsou strana, vedlejší intervenient, zástupce nebo zmocněnec povinni nahradit protistraně nebo státu náklad, který vznikl jejich zaviněním nebo náhodou, která se jim přihodila. Sami právo na náhradu takto vzniklého nákladu nemají. Tuto povinnost má i svědek nebo jiná osoba povinná něčím při dokazování, znalec nebo tlumočník, jestliže náklady způsobili zaviněným porušením povinnosti. Žádný komentář
92. Jsou-li dány důvody hodné zvláštního zřetele, soud předchozí pravidla nepoužije a o náhradě nákladů a jejím rozsahu rozhodne podle uvážení. 1 komentáře
93. Tvoří-li stranu povinnou k náhradě nákladů více osob, rozdělí se mezi ně povinnost podle poměru jejich účasti na sporu. Nelze-li poměr účasti určit, jsou k náhradě nákladů řízení povinny společně a nerozdílně. K náhradě nákladů vyvolaných jen procesními úkony jednotlivých osob jsou však povinny jen tyto osoby. Je-li více osob na straně oprávněné, nahradí povinná strana každé z nich její náklady. Náhrada společných nákladů se mezi ně rozdělí podle jejich účasti na sporu nebo rovným dílem, nelze-li poměr účasti určit. To neplatí, požadují-li v soupisu nákladů jiné rozdělení. Žádný komentář
94. Osobě povinné náhradou nákladů soud na návrh osoby oprávněné stanoví pro případ prodlení povinnost platit úroky z prodlení ve výši stanovené ke dni rozhodnutí předpisy občanského práva. 1 komentáře
Díl 3 Rozhodnutí o náhradě nákladů
95. O náhradě nákladů soud rozhodne, když se věc v tom kterém stupni úplně vyřídí. Jestliže soud vyššího stupně změní nebo zruší konečné rozhodnutí soudu nižšího stupně, ruší se tím i rozhodnutí o náhradě nákladů. Je-li tím věc vyřízena, rozhodne o náhradě nákladů celého řízení. Žádný komentář
96. Jestliže by rozhodnutí o náhradě nákladů zdržovalo vydání konečného rozhodnutí, může je soud buď vůbec, anebo jen ohledně výše náhrady vyhradit samostatnému usnesení. Může také rozhodnout jen o základu náhrady a určení její výše vyhradit písemnému vyhotovení rozhodnutí. Proti rozhodnutí o výhradě není stížnost přípustná. Žádný komentář
97. Jestliže je rozhodnutí o náhradě nákladů složité a proti konečnému rozhodnutí je přípustný opravný prostředek, může soud namísto postupu podle předchozího pravidla vyhradit rozhodnutí o náhradě nákladů až pro dobu po pravomocném skončení řízení. O náhradě nákladů celého řízení pak rozhodne soud prvního stupně. Výhrada brání soudu vyššího stupně rozhodnout o náhradě nákladů. Učiní-li ji až soud druhého stupně, ruší se tím již vydané rozhodnutí soudu prvního stupně. Proti rozhodnutí o výhradě není stížnost přípustná. 2 komentáře
98. O oddělení nákladů podle bodu 91 rozhodne soud kdykoliv během řízení. Žádný komentář
99. Soud rozhoduje zpravidla bez ústního jednání, jen na základě předložených listin. Tak postupuje vždy, když zjišťuje náklady, jejich účelnost a výši. Rozhodné skutečnosti stačí v každém případě osvědčit. Žádný komentář
100. Zohlednit lze jen takové náklady, jejichž soupis s potřebnými doklady strana předložila do konce ústního jednání předcházejícího rozhodnutí o povinnosti k náhradě nákladů; má-li být rozhodnuto bez předchozího ústního jednání, je třeba soupis předložit s návrhem, o němž má být rozhodnuto, nebo s vyjádřením k němu. Žádný komentář
Díl 4 Jistota
101. Je-li tu vážná obava, že by žalobce v případě svého neúspěchu nenahradil žalovanému náklady řízení, může soud žalobci na návrh žalovaného uložit, aby za náhradu nákladů složil přiměřenou jistotu. 1 komentáře
102. Návrh může žalovaný podat nejpozději do té doby, než se pustí do sporu. 4 komentáře
Díl 5 Pomoc s náklady
104. Straně, která osvědčí, že nemá dostatek prostředků k vedení sporu, přizná soud zcela nebo částečně pomoc s náklady, ledaže zjevně nemá vyhlídku na úspěch. Právnické osobě lze osvobození přiznat, jestliže prostředky k vedení sporu nemají ani ti, kdo jsou na sporu spolu s ní hospodářsky zúčastněni. 3 komentáře
105. Přiznáním pomoci s náklady je strana ve stanoveném rozsahu: a) osvobozena od placení soudních poplatků a záloh na náklady důkazu; b) osvobozena od náhrady nákladů státu; c) osvobozena od složení jistoty za náhradu nákladů; d) osvobozena od složení jistoty za náhradu újmy z předběžného opatření; e) oprávněna žádat, aby jí byl ustanoven zástupce z řad advokátů. Přiznání pomoci s náklady nemá vliv na povinnost k náhradě nákladů protistraně. Pokud je strana, které byla přiznána pomoc s náklady, povinna nahradit protistraně náklady řízení, nahradí je bez soudního poplatku a stát protistraně soudní poplatek vrátí. 1 komentáře
106. Soud na žádost ustanoví zástupce z řad advokátů straně, které byla přiznána pomoc s náklady nebo která předpoklady pro její přiznání splňuje, ledaže se to jeví jako nepotřebné. Náklady zastoupení nese stát v rozsahu přiznané pomoci s náklady nebo v rozsahu, v němž jsou předpoklady pro přiznání pomoci splněny. 1 komentáře
107. Zjistí-li soud, že se poměry strany zlepšily nebo že strana své poměry dříve vylíčila nesprávně či neúplně, může rozsah přiznané pomoci s náklady snížit nebo pomoc zcela odejmout, a to i se zpětnou účinností. Žádný komentář

Část 2 Řízení před soudem prvního stupně

Hlava I Řízení až do rozsudku

Díl 1 Žaloba vyjádření k žalobě a přípravný rok
108. Řízení se zahajuje žalobou. Žaloba musí obsahovat náležitosti podání a dále a) stručné, přehledné a úplné vylíčení skutečností, o které žalobce opírá svůj nárok (rozhodné skutečnosti); b) přesné označení důkazních prostředků k jednotlivým rozhodným skutečnostem, které žalobce navrhuje provést; c) určitý návrh, jaké rozhodnutí o svém nároku žalobce od soudu žádá (žalobní petit). Určitosti návrhu není na překážku, je-li petit formulován jako eventuální nebo alternativní, nebo jde-li o alternativní zmocnění. Podle potřeby mají být uvedeny i údaje k pravomoci a příslušnosti soudu nebo k dalším okolnostem, které soud zkoumá bez návrhu (procesní podmínky). V ostatním platí o žalobě ustanovení o podání. 1 komentáře
Díl 2 Ústní jednání
130. Ústní jednání je veřejné. 4 komentáře
131. Veřejnost musí být vyloučena, je-li odůvodněna obava, že veřejným projednáním věci by byla ohrožena mravnost, veřejný pořádek, tajnost utajovaných skutečností nebo že by veřejnosti jednání bylo zneužito k rušení jednání nebo znesnadnění zjištění skutkového stavu projednávané věci. Žádný komentář
132. Veřejnost může být na návrh jedné ze stran vyloučena, má-li na tom strana důležitý zájem. Žádný komentář
133. Byla-li veřejnost vyloučena, může soud na návrh strany povolit, aby vedle jejího zmocněnce byli přítomni i nejvýše dva její důvěrníci. 3 komentáře
134. Soud rozhodne o vyloučení veřejnosti po celé ústní jednání nebo jen pro jeho část. Rozsudek však musí být vyhlášen vždy veřejně. Žádný komentář
135. Ústní jednání řídí soudce. Žádný komentář
136. Soudce zahajuje, řídí a končí ústní jednání, uděluje a odnímá slovo, provádí dokazování a vyhlašuje rozhodnutí. V senátních věcech náleží stejná oprávnění předsedovi senátu. Žádný komentář
137. Soudce dbá, aby ústní jednání probíhalo důstojně, nerušeně a bez průtahů. Přitom pečuje o to, aby věc byla projednána po skutkové i právní stránce úplně a aby rozhodnutí nebylo pro strany překvapivé. Žádný komentář
138. Spolu se stanovením roku k ústnímu jednání je soudce povinen učinit veškerá opatření, kterých je třeba, aby věc mohla být vyřízena na jediném ústním jednání. Takovým opatřením je zejména příkaz straně, aby oznámila jména a bydliště svědků navržených k výslechu nebo předložila listiny navržené jako důkazní prostředky, či vyžádání sdělení o skutečnostech významných pro rozhodnutí od třetích osob. 1 komentáře
139. V senátních věcech může předseda senátu jednotlivými úkony při řízení ústního jednání pověřit jiného člena senátu. 3 komentáře
140. Nesouhlasí-li strana nebo jiná na řízení zúčastněná osoba s opatřením, jež předseda senátu nebo pověřený člen senátu učinil při ústním jednání, rozhodne o něm senát. Senátu přísluší rozhodovat též o přípustnosti otázky předsedy nebo jiného člena senátu. 2 komentáře
141. Jednání před soudem probíhá ústně. Žádný komentář
142. Po vyvolání věci vyzve soudce žalobce, aby přednesl žalobu, a žalovaného, aby se k žalobě vyjádřil. Není-li strana přítomna, obsah jejího návrhu ve věci samé sdělí soudce. Žádný komentář
143. Listiny, kterých se strany v přednesech dovolávají, lze předčítat, jen nejsou-li soudu známy nebo jde-li o jejich doslovné znění 4 komentáře
144. Při rozhodování soud přihlíží k obsahu písemných podání jen potud, pokud byl jejich obsah přednesen ústně. Je-li protistraně obsah písemného podání znám, postačí na něj odkázat. 4 komentáře
145. Po přednesech stran sdělí soudce výsledky přípravného roku a sdělí plán ústního jednání. 1 komentáře
146. Další průběh ústního jednání určuje soudce podle okolností věci. 3 komentáře
147. Každá ze stran je povinna uvést skutkové přednesy, o něž opírá svůj návrh, úplně, určitě a pravdivě, nabídnout důkazní prostředky ke svým tvrzením, určitě se vyjádřit ke skutkovým přednesům protistrany a k jí nabídnutým důkazním prostředkům. Žádný komentář
148. Každá ze stran je povinna své skutkové přednesy a návrhy důkazů učinit včas tak, aby věc mohla být projednána a rozhodnuta co nejrychleji. Žádný komentář
149. Až do skončení ústního jednání mohou strany přednášet nová skutková tvrzení a navrhovat provedení nových důkazních prostředků, jež se týkají projednávané věci. Žádný komentář
150. I bez návrhu může soud rozhodnout, že nový skutkový přednes nebo důkazní návrh nepřipustí, jestliže navzdory probrání věci po skutkové a právní stránce (bod 157) jej strana z hrubé nedbalosti neuvedla již dříve a jestliže by se jeho připuštěním rozhodnutí věci značně zdrželo. 2 komentáře
151. Dopustí-li se opožděného přednesu nebo důkazního návrhu advokát z hrubé nedbalosti, může mu být nadto uložen pořádkový trest. 3 komentáře
152. Každá strana má právo klást přítomné protistraně nebo jejímu zástupci prostřednictvím soudce nebo s jeho souhlasem otázky, jež se týkají projednávané věci, včetně toho, zda má k dispozici listiny či jiné důkazní prostředky, jež mohou sloužit k vedení sporu. Žádný komentář
153. Odmítne-li předseda senátu otázku strany jako nepřípustnou nebo odpírá-li protistrana přípustnost některé otázky, může strana navrhnout, aby o přípustnosti otázky rozhodl senát. Žádný komentář
154. Strana není oprávněna vytýkat vadu řízení, která jí je nebo musí být známa, jestliže se dala do dalšího projednávání věci. To se netýká vad, k nimž soud přihlíží i bez návrhu. Žádný komentář
155. Nelze-li výtce vyhovět při ústním jednání, je třeba ji uvést v protokolu. Nastala-li vada mimo ústní jednání, je nutno ji vytknout podáním nebo přednést při nejbližším ústním jednání dříve, než se strana dá do dalšího projednávání věci Žádný komentář
156. Soudce vede strany dotazováním a potřebnými upozorněními k tomu, aby učinily veškeré skutkové přednesy potřebné pro rozhodnutí věci, aby již učiněná neúplná skutková tvrzení doplnily, aby navrhly důkazní prostředky potřebné k prokázání svých tvrzení nebo aby důkazní návrhy doplnily a aby vůbec poskytly veškerá vysvětlení nutná k tomu, aby skutkový základ věci byl pravdivě zjištěn. Žádný komentář
157. Za tímto účelem, je-li to potřebné, probere soudce se stranami věc po skutkové i právní stránce. 1 komentáře
158. Soudce dbá zároveň o to, aby ústní jednání nebylo rozvláčné a aby nebylo protahováno projednáváním skutečností, jež nejsou pro rozhodnutí věci podstatné. Žádný komentář
159. V senátní věci mohou vedle předsedy senátu dotazovací povinnost plnit i ostatní členové senátu. Žádný komentář
160. Aby soudce mohl řádně splnit povinnosti uvedené v bodech 156 až 158, může zejména: a) vyzvat strany, aby se k jednání dostavily osobně; b) nařídit straně, aby předložila listiny či jiné důkazní prostředky, které má k dispozici a kterých se sama strana nebo protistrana dovolávala; c) opatřit další listiny či jiné důkazní prostředky, jsou-li k dispozici; d) nařídit ohledání věci, ustanovit znalce a předvolat svědky, jejichž výslech lze podle průběhu řízení očekávat. Žádný komentář
161. Při rozhodování o odročení ústního jednání se použije bod 51. Žádný komentář
162. Nebyl-li den konání dalšího ústního jednání předem sdělen, musí být strany k němu předvolány alespoň pět dnů předem Žádný komentář
163. Došlo-li ke změně v obsazení soudu, soudce na počátku dalšího ústního jednání sdělí obsah přednesů a provedených důkazů. S přihlédnutím ke stanoviskům stran rozhodne, zda je nezbytné některé z již provedených důkazů zopakovat. Žádný komentář
164. Soudce prohlásí ústní jednání za skončené, pokládá-li věc za úplně probranou a zralou k rozhodnutí. 1 komentáře
165. Před skončením ústního jednání soudce poučí strany o tom, že rozhodné skutečnosti a důkazní návrhy musí být uvedeny do skončení ústního jednání; později lze skutečnosti nebo důkazní návrhy uplatnit jen za podmínek uvedených v úpravě odvolání. 1 komentáře
166. Soudce strany zároveň vyzve, aby se vyjádřily k provedenému dokazování a ke skutkové a právní stránce věci a aby učinily závěrečné návrhy, včetně případného návrhu na vyslovení přípustnosti odvolání. Žádný komentář
167. Soudce dbá o to, aby při ústním jednání byl zachován pořádek. Projevy pochvaly a nesouhlasu jsou zakázány. Žádný komentář
168. Kdo ruší jednání, ačkoliv byl již napomenut, může být z ústního jednání vykázán. Žádný komentář
169. Stranu může soudce z ústního jednání vykázat až poté, co jí tím pohrozil a poučil ji o následcích takového opatření. Žádný komentář
170. Byla-li strana vykázána, postupuje se tak, jako by se z ústního jednání vzdálila dobrovolně. Žádný komentář
171. Tomu, kdo se při ústním jednání chová hrubě neslušně či urážlivě, může soudce uložit pořádkový trest. Žádný komentář
172. Pokračuje-li zmocněnec strany přes uložení pořádkového trestu ve svém nenáležitém chování nebo protiví-li se opatřením soudce daným k zachování pořádku, může být strana vyzvána, aby si zvolila zmocněnce jiného. Dojde-li z toho důvodu k odročení ústního jednání, stihnou náklady zmařeného roku provinilého zmocněnce. Je-li provinilcem advokát, lze případ předat ke kárnému řízení příslušnému orgánu. 1 komentáře
173. Usnesení vydaná za účelem udržení pořádku jsou ihned vykonatelná. Stížnost proti nim není přípustná. 1 komentáře
Díl 3 Dokazování
174. Předmětem dokazování jsou stranami tvrzené skutečnosti, které jsou pro právní posouzení věci významné a jsou mezi stranami sporné. Předmětem dokazování mohou být rovněž zkušenostní poznatky. Žádný komentář
175. Skutečnosti stranou tvrzené nepotřebují důkazu, pokud byly protistranou v průběhu řízení výslovně doznány. Soudní doznání může strana odvolat pouze tehdy, pokud prokáže, že doznání neodpovídá pravdě. V takovém případě soudní doznání pozbývá účinnosti. Žádný komentář
176. Důkazu nepotřebují ani skutečnosti, které nebyly protistranou popřeny, ledaže z jejích ostatních vyjádření vyplývá úmysl je popřít. Žádný komentář
177. Vychází-li z dosavadních výsledků jednání nebo dokazování zcela jasně najevo, že skutečnost ve sporu stranou doznaná je nepravdivá, není soud tímto doznáním vázán. Doznání nemá účinky ani tehdy, je-li opak doznané skutečnosti obecně známý nebo soudu známý z jeho úřední činnosti. Obdobně to platí i pro skutečnosti, které nebyly protistranou popřeny. Žádný komentář
178. Důkazu nepotřebují skutečnosti obecně známé ani skutečnosti známé soudu z jeho úřední činnosti. K těmto skutečnostem soud přihlíží, i když je strany nepřednesly; musí však na ně strany při ústním jednání upozornit. Žádný komentář
179. Důkazu nepotřebují ani právní předpisy a mezinárodní smlouvy uveřejněné nebo oznámené ve Sbírce zákonů České republiky, ve Sbírce mezinárodních smluv a v Úředním věstníku Evropské unie. Žádný komentář
180. Závisí-li rozhodnutí soudu na tom, zda byl spáchán trestný čin a kdo jej spáchal, je soud vázán obsahem výroku pravomocného odsuzujícího rozsudku trestního soudu. To neplatí, pokud strana neměla možnost být v trestním řízení slyšena. 1 komentáře
181. Byla-li již sporná skutečnost předmětem dokazování v jiném soudním řízení, lze výjimečně z tohoto řízení využít jako důkazní prostředek protokol o jednání nebo písemný znalecký posudek a od nového dokazování upustit, jestliže: a) obě strany se tohoto řízení účastnily a i. ani jedna ze stran nenavrhne výslovně opak, nebo ii. důkazní prostředek již není k dispozici; b) s tím výslovně souhlasí strany, které nebyly na tomto soudním řízení zúčastněny. Žádný komentář
182. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazních prostředků provede. Důkazní návrh může odmítnout zejména: a) má-li jím být prokázána skutečnost, která není pro právní posouzení věci významná, b) bylo-li by dokazování nadbytečné, neboť skutečnost, která jím má být prokázána, již podle vnitřního přesvědčení soudu byla prokázána, c) nelze-li mít po pečlivém zvážení všech okolností rozumné pochybnosti o tom, že důkazní návrh má pouze řízení protahovat, a provedení důkazu by způsobilo podstatné průtahy v řízení. Žádný komentář
183. Soud může výjimečně nařídit důkaz i bez návrhu, jestliže z přednesů stran, z výsledků jiného dokazování nebo z obsahu ústního jednání vychází najevo, že může přispět k objasnění skutkového stavu. Žádný komentář
184. Strany mohou i bez předvolání přivést k ústnímu jednání před rozhodujícím soudem svědky jimi navržené nebo osoby, které chtějí navrhnout za svědky nebo znalce. 1 komentáře
185. Každá strana má právo vyjádřit se k důkazním návrhům protistrany nebo vedlejšího intervenienta. Žádný komentář
186. Dokazování provádí soud při ústním jednání. 2 komentáře
187. Je-li to nezbytné, může být o provedení důkazu dožádán jiný soud nebo předseda senátu může důkaz z pověření senátu provést mimo ústní jednání. Strany mají právo být přítomny u takto prováděného dokazování. Jeho výsledky je třeba vždy při jednání sdělit. Senát může vždy rozhodnout, aby provedené důkazy byly doplněny nebo před ním opakovány. Žádný komentář
188. Při provádění důkazu lze využít technického zařízení pro přenos obrazu a zvuku. 1 komentáře
189. Dokazování je třeba provádět tak, aby byla šetřena povinnost zachovávat mlčenlivost o utajovaných informacích chráněných zvláštním zákonem a jiná zákonem stanovená nebo státem uznávaná povinnost mlčenlivosti. V těchto případech lze provést výslech jen tehdy, jestliže vyslýchaného zprostil povinnosti mlčenlivosti příslušný orgán nebo ten, v jehož zájmu má tuto povinnost; přiměřeně to platí i tam, kde se provádí důkaz jinak než výslechem. Žádný komentář
190. Důkazy hodnotí soudce podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedly strany. Důkaz je podán, nabude-li soudce tímto postupem přesvědčení o pravdivosti skutkového tvrzení. Žádný komentář
191. Stejným způsobem má soudce rozhodnout, jaký vliv má na posouzení případu, odepře-li strana výpověď k otázkám, které jí byly dány soudem nebo s jeho přivolením. Žádný komentář
192. Je-li jisto, že straně náleží nárok, avšak důkaz o sporné výši nároku nelze provést vůbec nebo jen s nepoměrnými obtížemi nebo náklady, určí soud výši nároku podle své volné úvahy; za těchto podmínek může odmítnout provést důkaz, který strana navrhla. Je-li v žalobě uplatněno několik nároků, z nichž by ohledně některých, jež zůstávají sporné a jsou v poměru k celku nepatrné, bylo možno zjistit veškeré rozhodné skutečnosti jen s obtížemi nebo náklady, které by nebyly úměrné významu těchto sporných nároků, posoudí jejich existenci a výši soud podle volného uvážení. Chce-li soud takto postupovat bez návrhu, vyzve předtím strany, aby se k tomuto postupu vyjádřily. Žádný komentář
193. Skutkové tvrzení je osvědčeno, lze-li je považovat za převážně pravděpodobné. K osvědčení lze použít všech důkazních prostředků. Při osvědčování není soud vázán ustanoveními o dokazování. Žádný komentář
194. Každá strana nese důkazní břemeno ohledně skutkových předpokladů jí příznivé právní normy. Žádný komentář
195. Skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. 1 komentáře
196. Listinu nebo jiný předmět potřebný k provedení důkazu (dále jen „předmět“) je soudu povinna předložit strana, která se jej dovolává. Nemůže-li tak učinit, uloží jeho předložení tomu, kdo jej má u sebe, soud. 1 komentáře
197. Protistrana nebo třetí osoba je povinna předložit předmět, ledaže jsou dány důvody, pro které by mohl svědek odepřít svědeckou výpověď. Žádný komentář
198. Odepře-li třetí osoba bezdůvodně předmět předložit, lze ji k jeho předložení donucovat ukládáním pořádkových pokut. Nepředloží-li bezdůvodně předmět protistrana, pokládá se skutečnost, která jím měla být dokázána, za doznanou. Žádný komentář
199. Za důkaz mohou sloužit všechny prostředky, jimiž lze zjistit stav věci. Pokud není způsob provedení důkazu předepsán, určí jej soud. Žádný komentář
200. Jak se rozeznávají soukromé a veřejné listiny, a jaké domněnky jsou s nimi spojeny, upravuje občanský zákoník. 2 komentáře
201. Důkaz listinou se provede tak, že ji nebo její část při ústním jednání soudce přečte nebo sdělí její obsah. Žádný komentář
202. Má-li být tvrzení prokázáno listinou, strana určitě uvede nebo vyznačí rozhodné části listiny a listinu soudu předloží. Žádný komentář
203. Listiny mají být předloženy tak, aby soud a protistrana mohli nahlédnout do celého obsahu listin. Žádný komentář
204. Mají-li pro provedení důkazu význam pouze jednotlivé části listiny vztahující se k různým právním vztahům, může soud poté, co nahlédne do celého obsahu listiny, na návrh nařídit, aby mimo úvod, konec, datum a podpis byly protistraně ukázány pouze části, které jsou důležité pro právní vztah, jenž je předmětem sporu. Žádný komentář
205. Soud vždy vyzve protistranu, aby se k předložené listině vyjádřila. 1 komentáře
206. Má-li soud pochybnosti o pravosti veřejné listiny, může si i bez návrhu vyžádat vyjádření orgánu veřejné moci nebo osoby, které listinu údajně pořídily, o její pravosti. Pravost soukromé listiny se pokládá za nepopřenou, jestliže strana, proti níž je důkaz veden, opomene prohlášení o její pravosti a úmysl popírat pravost listiny nevychází najevo ani z ostatních jejích prohlášení. Obdobně to platí i tehdy, je-li na listině podpis a opomene-li se strana vyjádřit k jeho pravosti. 1 komentáře
207. Jestliže strana předloží pouze kopii listiny, může ji soudce vyzvat k předložení originálu. Žádný komentář
208. Za listiny se považují také dokumenty jako jsou písemnosti, nákresy, plány, fotografie, filmy, zvukové nahrávky, elektronická data a další podobné dokumenty, které jsou schopné prokázat právně významné skutečnosti. Nelze-li při dokazování těmito dokumenty postupovat podle ustanovení o listinách, určí způsob provedení důkazu soud. Žádný komentář
209. Každá fyzická osoba, která není stranou, může být vyslýchána jako svědek, ledaže není schopna vypovídat o tom, co vnímala, nebo nebyla-li v době, k níž se má výpověď vztahovat, schopna vnímat skutečnost, která má být předmětem důkazu. 1 komentáře
210. Svědek může odepřít výpověď zcela, nebo jenom o jednotlivých otázkách, jen tehdy, pokud by jí způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. Důvody odepření musí svědek uvést, a pokud by byly popírány, osvědčit je. Žádný komentář
211. O důvodnosti odepření svědecké výpovědi rozhoduje soud. Před rozhodnutím může k důvodům odepření výpovědi a k významu svědectví slyšet strany. Žádný komentář
212. Je-li svědectví odepřeno bez udání důvodu nebo setrvá-li svědek na odepření výpovědi, ačkoliv bylo uznáno za bezdůvodné, může být ke svědecké výpovědi donucován opakovaným ukládáním pořádkových trestů. Žádný komentář
213. Před započetím výslechu může soud předběžným dotazováním zjišťovat, zda lze svědka vyslýchat a zda lze očekávat, že o věci, o kterou jde, něco ví. Na základě toho může soud po slyšení stran rozhodnout, že od výslechu svědka upustí. Pověřený předseda senátu nebo soudce dožádaného soudu však ani za této situace nemůže sám od výslechu svědka upustit. Žádný komentář
214. Svědek může být před výpovědí nebo dodatečně po ní vzat do přísahy. Text přísahy upraví jednací řád. 2 komentáře
215. Svědek musí být před výpovědí poučen o významu svědecké výpovědi, o svých právech a povinnostech, jakož i o trestních následcích křivé výpovědi. Žádný komentář
216. Soud vyslechne svědky jednotlivě za nepřítomnosti těch svědků, kteří mají být vyslýcháni později. Pořadí výslechu svědků určuje soud. Dokud není výslech všech přítomných svědků skončen, nesmí se nikdo z nich bez svolení soudu vzdálit. Svědci, jejichž výpovědi se od sebe odchylují, mohou být postaveni tváří v tvář. Žádný komentář
217. Na počátku výslechu je třeba zjistit totožnost svědka a okolnosti, které mají vliv na jeho věrohodnost, zejména jeho vztahy ke stranám. Při výslechu o věci samé vyslýchající soudce vyzve svědka, aby souvisle vypravoval, co ví o věci, o níž je vyslýchán, a vhodnými otázkami působí k tomu, aby výpověď byla úplná, jasná a bez rozporu, a aby svědek uvedl, odkud ví to, co uvádí. Koná-li se výslech před senátem, mohou klást dotazy také ostatní členové senátu. Vždy mohou se souhlasem předsedy senátu klást dotazy také strany, vedlejší intervenienti, případně znalci. Žádný komentář
218. Nepřípustné jsou zejména otázky, které nesouvisí s předmětem výslechu, nebo takové, které naznačují odpověď nebo jsou klamavé. Žádný komentář
219. Ustanovení o dokazování svědky platí také tehdy, má-li být k minulým skutečnostem, k jejichž postřehnutí bylo zapotřebí zvláštní odborné znalosti, vyslechnuta osoba, která má takovéto odborné znalosti (znalecký svědek). Žádný komentář
220. Důkaz sporné právně významné skutečnosti lze podat také výslechem stran. Žádný komentář
221. Vyslýchat nelze stranu, která by nebyla způsobilá vypovídat ani jako svědek. Žádný komentář
222. Je-li strana zastoupena zákonným zástupcem, ponechává se na uvážení soudu, zda nařídí výslech tohoto zástupce, strany, je-li způsobilá vypovídat, nebo jich obou. Ve sporech, v nichž vystupuje insolvenční správce, může soud nařídit výslech správce, dlužníka, nebo jich obou. Ve sporech, v nichž vystupuje právnická osoba, se při důkazu výslechem stran považují za stranu fyzické osoby, které jsou v době výslechu členy statutárního orgánu, případně fyzické osoby, které byly právnickou osobou coby členem statutárního orgánu určeny k tomu, aby za ni funkci člena statutárního orgánu vykonávaly. Může-li být z důvodů uvedených v předchozích odstavcích, nebo proto, že na některé straně vystupují společníci ve sporu, vyslechnuto několik osob, rozhodne soud, zda mají být jako strana vyslechnuty všechny tyto osoby, nebo jenom některé z nich. Žádný komentář
223. Dospěje-li soud po pečlivém zhodnocení všech okolností k přesvědčení, že strana, která má být vyslechnuta, o věci, o níž jde, nic neví, může od důkazu upustit. Žádný komentář
224. Při výslechu strany se postupuje obdobně jako při výslechu svědka. Žádný komentář
225. Strana, která má být vyslýchána, nesmí být donucována, aby se dostavila nebo aby vypovídala. 1 komentáře
226. Jaký vliv má na podání důkazu, jestliže strana bez dostatečných důvodů odepře výpověď nebo odpověď na jednotlivé otázky, nebo jestliže se k výslechu nedostaví, posoudí soud po pečlivém uvážení všech okolností. Žádný komentář
227. Závisí-li rozhodnutí na posouzení skutečností, k nimž je třeba odborných znalostí, ustanoví soud zpravidla po slyšení stran jednoho nebo několik znalců. 3 komentáře
228. Znalci jsou vyloučeni ze stejných důvodů, z nichž je vyloučen soudce. 1 komentáře
229. Soud může znalci uložit, aby posudek podal písemně. Stane-li se tak, je znalec povinen při ústním jednání písemný posudek k žádosti soudu nebo stran vysvětlit nebo objasnit. Žádný komentář
230. Nemůže-li být důkladný a zevrubný posudek podán ihned, stanoví soud lhůtu nebo zvláštní rok k podání posudku. Žádný komentář
231. Soud poskytne znalci předměty, spisy a pomůcky, jichž je zapotřebí k podání znaleckého posudku. Znalec může k přípravě svého posudku navrhnout u soudu slyšení stran, výslech svědků, předložení nebo opatření listin nebo předmětů ohledání. Znalec se může se souhlasem soudu sám přímo dotazovat svědků a stran. Na žádost znalce může soud uložit stranám nebo třetím osobám, aby se dostavily ke znalci, předložily mu potřebné předměty, podaly mu nutná vysvětlení, podrobily se lékařskému vyšetření, popřípadě zkoušce krve, anebo aby něco vykonaly nebo snášely, jestliže to je k podání znaleckého posudku třeba. Žádný komentář
232. Jde-li o znalecké ohledání, může soud nařídit také ohledání bez přítomnosti soudu; z důležitých důvodů může rovněž nařídit, že ani strany nesmějí být přítomny při znalcově zkoumání. Žádný komentář
233. Je-li k podání posudku ustanoveno několik znalců a jejich mínění se shodují, mohou podat posudek společně. Jsou-li mínění různého, každý znalec své mínění vyloží a odůvodní samostatně. Žádný komentář
234. Je-li posudek nedostatečný nebo rozcházejí-li se znalci ve svých závěrech, je nutno znalce vždy vyslechnout a pokusit se dotazováním o odstranění nedostatků nebo rozporů. Soud může v takovém případě rovněž nařídit, aby byl znalecký posudek doplněn nebo přepracován, popřípadě i za přibrání jiného znalce. Kdyby to nevedlo k výsledku, soud nechá znalecký posudek přezkoumat jiným znalcem. Žádný komentář
235. Soud může za účelem přímého vnímání skutečností nebo lepšího pochopení skutkového stavu nařídit důkaz ohledáním. Žádný komentář
236. K ohledání může soud přizvat znalce a svědky. Žádný komentář
237. Ohledání předmětu, který je možno dopravit k soudu, se provede při ústním jednání. Žádný komentář
238. Nelze-li ohledání provést při ústním jednání, provede se na místě samém. Je k němu třeba předvolat ty, kteří se předvolávají k ústnímu jednání. Žádný komentář
239. Výsledek ohledání bude zapsán v protokolu o ústním jednání; konalo-li se ohledání mimo ústní jednání, do zvláštního protokolu. Je-li to účelné, pořídí se nákresy, fotografie, a zvukové či zvukově obrazové záznamy předmětu ohledání, a to i v případě, že se z ústního jednání nebo jiného roku takový záznam nepořizuje. Žádný komentář
240. Za účelem zajištění důkazu lze v každé fázi řízení nebo ještě před jeho zahájením navrhnout, aby soud vykonal dokazování důkazním prostředkem, ohledně nějž panuje obava, že bude ztracen nebo že by jinak bylo znesnadněno nebo znemožněno provedení důkazu tímto důkazním prostředkem. Žádný komentář
241. Takové dokazování lze vykonat, i když nejsou splněny předpoklady uvedené pod bodem 240, je-li zapotřebí zjistit skutkový děj nebo stav nějaké věci a má-li navrhovatel na takovém zjištění právní zájem. Žádný komentář
242. Příslušným rozhodnout o návrhu na zajištění důkazu je procesní soud. V naléhavých případech, jakož i tehdy, nebylo-li ještě řízení zahájeno, je příslušným okresní soud, v jehož obvodě je předmět důkazu. Žádný komentář
243. V návrhu na zajištění důkazu musí být uvedeny skutečnosti, o nichž má být důkaz veden, jakož i důkazní prostředek a okolnosti odůvodňující zajištění důkazu. V návrhu musí být označena protistrana, ledaže z okolností uvedených navrhovatelem vychází najevo, že není s to, aby protistranu označil. Žádný komentář
244. Soud rozhodne o návrhu usnesením bez ústního jednání. Není-li nebezpečí z prodlení, vyslechne před rozhodnutím protistranu. Navrhovateli může soud před rozhodnutím uložit, aby osvědčil okolnosti, pro něž je zapotřebí zajistit důkaz. V usnesení vyhovujícím návrhu uvede soud skutečnosti, o nichž má být důkaz vykonán, a způsob, jakým bude dokazování provedeno, včetně případného označení osob, které mají být vyslýchány jako svědci nebo strany, nebo ustanoveny znalcem, či věcí nebo listin, jimiž má být proveden důkaz. Soud opatří vše, co je k provedení takového důkazu zapotřebí. Je-li přípustné, aby návrh směřoval proti neznámé straně, ustanoví jí soud opatrovníka. Proti usnesení vyhovujícímu návrhu není stížnost přípustná. Žádný komentář
245. K provedení důkazu budou vždy předvolány obě strany. Nebyla-li protistrana navrhovatele již dříve slyšena, soud jí spolu s předvoláním doručí návrh na zajištění důkazu. V naléhavých případech může soud provést důkaz předtím, než bude protistraně usnesení vyhovující návrhu na zajištění důkazu doručeno. Žádný komentář
246. Náklady zajištění důkazu platí navrhovatel; protistraně nahradí potřebné náklady, které jí vznikly prováděním důkazu. Právo na náhradu nákladů řízení podle úspěchu ve věci tím není dotčeno. Žádný komentář
Oddíl 1 Všeobecná ustanovení o dokazování Žádný komentář

Hlava II Rozsudky a usnesení

Díl 1 Rozsudky
247. Jakmile je věc sama podle výsledků ústního jednání a dokazování zralá ke konečnému rozhodnutí, rozhodne soud rozsudkem (konečný rozsudek). Žádný komentář
248. Je-li k rozhodnutí zralá jen část projednávané věci, rozhodne soud rozsudkem nejdříve jen o této části (částečný rozsudek). Soud však částečný rozsudek nevydá, není-li to s ohledem na stav věci účelné. Žádný komentář
249. Je-li věc sama sporná co do základu i výše, může soud, jestliže je co do základu zralá k rozhodnutí, rozhodnout rozsudkem nejprve jen o tomto základu (mezitímní rozsudek). Žádný komentář
250. Soud může mezitímním rozsudkem ještě před rozhodnutím ve věci samé rozhodnout také o tom, zda tu je či není právní vztah nebo právo, jakmile se projednání takového návrhu žalobce či žalovaného stane zralým k rozhodnutí (mezitímní určovací rozsudek). Žádný komentář
251. Rozhodl-li soud mezitímním rozsudkem nebo mezitímním určovacím rozsudkem, pokračuje v řízení teprve poté, co tento nabude právní moci. Žádný komentář
252. Vzdá-li se žalobce za řízení žalobou uplatněného nároku nebo jeho části, soud žalobu zamítne rozsudkem na základě vzdání se, navrhne-li to žalovaný. Žádný komentář
253. Uzná-li žalovaný za řízení zcela nebo zčásti nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem pro uznání, navrhne-li to žalobce. To platí i v případě, že žalovaný uzná jen základ uplatňovaného nároku. Žádný komentář
254. Rozsudek pro uznání nelze vydat, brání-li tomu povaha věci nebo okolnosti konkrétního případu. Žádný komentář
255. Nevyjádří-li se žalovaný včas k žalobě, rozhodne soud na návrh žalobce rozsudkem pro zmeškání. Skutkové přednesy žalobce, týkající se věci, se v takovém případě považují za pravdivé, ledaže jsou v rozporu s obsahem spisu; na tomto základě soud o žalobě rozhodne. 3 komentáře
256. Soud rozhodne rozsudkem pro zmeškání podle bodu 255 také tehdy, zmešká-li strana řízení přípravný rok a protistrana vydání rozsudku pro zmeškání navrhne. Nekonal-li se výjimečně přípravný rok, platí to obdobně pro zmeškání prvního ústního jednání. Žádný komentář
257. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání není přípustná stížnost. To platí také pro zamítnutí návrhu na vydání rozsudku pro vzdání se nároku a pro uznání. Žádný komentář
258. Jestliže strana, která nezmeškala, nepodá návrh na vydání rozsudku pro zmeškání, nýbrž přednese nová skutková tvrzení, je třeba s nimi seznámit protistranu. Tím se věc dostává do stavu, v němž byla před zmeškáním. Následné zmeškání protistrany nepřekáží tomu, aby se zohlednil nový skutkový přednes. Žádný komentář
259. Nedostavení se strany ústnímu jednání, jestliže se účastnila přípravného roku a projevila vůli vstoupit do sporu, neopravňuje protistranu k návrhu na vydání rozsudku pro zmeškání. Žádný komentář
260. Rozsudkem rozhoduje soud o věci samé. Soud není oprávněn přisoudit straně něco jiného nebo více, než čeho se domáhala, a ne méně než protistrana uznala. Žádný komentář
261. Pro rozsudek je rozhodující stav v době jeho vyhlášení. Žádný komentář
262. Jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve po vyhlášení rozsudku. 1 komentáře
263. Shledá-li soud, že neúspěšná strana vedla řízení zjevně svévolně, může ji na návrh úspěšné strany uložit povinnost k plnění přiměřeného zadostiučinění. Jednání o tomto nároku však nesmí oddalovat rozhodnutí o věci hlavní; při stanovení výše zadostiučinění postupuje soud podle ustanovení o určení výše nároku na základě úvahy soudu. Žádný komentář
264. Je-li to s ohledem na povahu věci účelné, může soud úspěšné straně řízení přiznat právo rozsudek uveřejnit na náklady neúspěšné strany. Žádný komentář
265. Rozsudek vyhlašuje soudce jménem republiky. Vyhlašuje se výrok rozsudku, jeho odůvodnění a poučení o opravném prostředku. Ve výroku rozsudku soud vysloví obsah rozhodnutí ve věci samé; rozhodne v něm také o povinnosti k náhradě nákladů řízení a v případech uvedených pod bodem 306 písm. b) též o přípustnosti odvolání. Žádný komentář
266. Rozsudek se vyhlašuje zpravidla hned po skončení ústního jednání; není-li to možné, soud k vyhlášení rozsudku odročí jednání nejdéle na dobu deseti dnů. Žádný komentář
267. Jakmile soud rozsudek vyhlásí, je jím vázán. Žádný komentář
268. Písemné vyhotovení rozsudku má po úvodních slovech „Jménem republiky“ obsahovat: a) označení soudu, jména a příjmení soudců a přísedících, kteří se účastnili vyhlášení rozsudku; b) označení stran a jejich zástupců; c) označení projednávané věci; d) výrok; e) odůvodnění; f) poučení o opravném prostředku; g) den a místo vyhlášení. Žádný komentář
269. V odůvodnění rozsudku soud stručně a jasně vylíčí skutkové přednesy a návrhy stran, uvede skutečnosti, které byly stranami doznané nebo mezi nimi nesporné, která skutková zjištění ve věci učinil, o které důkazy a z jakých důvodů je opřel, zda a proč nevyhověl některým důkazním návrhům, a jak věc posoudil po právní stránce. Žádný komentář
270. Zkrácené odůvodnění mohou obsahovat rozsudky pro zmeškání, vzdání se nároku nebo rozsudky pro uznání. Zkrácené odůvodnění obsahují též rozsudky, proti nimž není přípustný opravný prostředek nebo proti nimž se strany opravného prostředku vzdaly. Ve zkráceném odůvodnění soud uvede předmět řízení a vyloží důvody, pro které takto rozhodl. Žádný komentář
271. Písemné vyhotovení rozsudku podepisuje soudce, který rozsudek vyhlásil; není-li to možné, jiný předsedou soudu pověřený soudce. Rozhodoval-li senát, podepíše jej předseda senátu, a není-li to možné, jiný člen senátu, popřípadě jiný předsedou soudu pověřený soudce. Žádný komentář
272. Rozsudek je třeba stranám vždy doručit do vlastních rukou. Žádný komentář
273. Je-li to možné, doručí se stejnopis vyhotoveného rozsudku již při skončení ústního jednání. Žádný komentář
274. Nebyl-li stejnopis písemného vyhotovení rozsudku doručen podle předchozího pravidla, odešle jej soud stranám ve lhůtě třiceti dnů ode dne vyhlášení rozsudku; předseda soudu může tuto lhůtu prodloužit o dalších třicet dnů. Žádný komentář
275. Doručený rozsudek, který již nelze napadnout opravným prostředkem, je pravomocný. Žádný komentář
276. Nestanoví-li zákon jinak, je výrok pravomocného rozsudku závazný jen pro strany řízení a pro ty, kdo se po zahájení sporu stali jejich právními nástupci. Žádný komentář
277. V rozsahu, v němž váže strany, je výrok rozsudku závazný též pro všechny orgány veřejné moci. 2 komentáře
278. Jakmile bylo o věci pravomocně rozhodnuto, nemůže být projednávána znovu. Žádný komentář
279. Výrok rozsudku o vzájemné pohledávce, namítané žalovaným k započtení, nabývá právní moci jen v rozsahu, ve kterém měla být vzájemná pohledávka započtena. Žádný komentář
280. Uloží-li soud v rozsudku povinnost k plnění, stanoví ke splnění povinnosti lhůtu patnácti dnů. V odůvodněných případech může soud stanovit lhůtu kratší nebo delší, případně vyslovit povinnost k plnění ve splátkách, jejichž výši a splatnost určí. Jde-li o opětující se dávky, které se stanou splatnými po vyhlášení rozsudku, stanoví soud v rozsudku den plnění. Žádný komentář
281. Lhůty k plnění se počítají ode dne doručení rozsudku. Byl-li však podán opravný prostředek proti rozsudku, který není předběžně vykonatelný, počítá se lhůta k plnění od právní moci rozsudku. Žádný komentář
282. Předběžnou vykonatelnost vysloví soud bez ohledu na opravný prostředek ve výroku rozsudku odsuzujícího k plnění: a) výživného; b) pracovní odměny za poslední tři měsíce před vyhlášením rozsudku; c) na základě rozsudku pro uznání. 2 komentáře
283. Soud může ve výroku rozsudku vyslovit předběžnou vykonatelnost na návrh strany, jestliže by jí jinak hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné a značné újmy nebo je-li obava, že se splnění stane nemožným. Žádný komentář
284. Chyby v psaní a počtech, jakož i jiné zjevné nesprávnosti, soud kdykoliv opraví, a to i bez návrhu. Týká-li se oprava výroku rozsudku, vydá soud opravné usnesení, jež doručí stranám. Stejně postupuje soud i v případě, není-li možné provést opravu ve stejnopisech rozsudku nebo má-li rozsudek elektronickou podobu. Žádný komentář
285. Oprava nemá vliv na právní moc a vykonatelnost rozsudku, ledaže se týká výroku; opravou dotčená strana může v tom případě napadnout opravenou část výroku opravným prostředkem ve lhůtě počítané od doručení opravného usnesení. Žádný komentář
286. Jde-li o opravu výroku rozsudku, může soud na návrh dotčené strany odložit vykonatelnost rozsudku do doby, než této straně uplyne lhůta k podání řádného opravného prostředku proti opravenému rozsudku. Žádný komentář
287. Nerozhodl-li soud v rozsudku o některé části věci samé, o nákladech řízení nebo o předběžné vykonatelnosti, může strana do patnácti dnů od doručení rozsudku navrhnout jeho doplnění. Žádný komentář
288. Doplnění o část věci samé učiní soud rozsudkem, na který se užije obdobně ustanovení o rozsudcích; jinak o doplnění rozhodne usnesením. Žádný komentář
289. Nevyhoví-li soud návrhu strany na doplnění rozsudku, návrh usnesením zamítne. Stížnost není přípustná. Žádný komentář
290. Návrh na doplnění rozsudku nemá odkladný účinek na právní moc ani na vykonatelnost původního rozsudku. Žádný komentář
Oddíl 1 Druhy rozsudků Žádný komentář
Díl 2 Usnesení
291. Nestanoví-li zákon jinak, rozhoduje soud usnesením. Žádný komentář
292. Není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku Žádný komentář
293. Usnesení je třeba vyhlásit, je-li přítomna alespoň jedna strana. Žádný komentář
294. Usnesení doručí soud stranám, je-li proti němu opravný prostředek nebo jiný prostředek nápravy nebo je-li to třeba pro vedení řízení anebo jde-li o usnesení, kterým se stranám ukládá nějaká povinnost. Žádný komentář
295. Písemné vyhotovení usnesení obsahuje náležitosti uvedené v bodu 268 písm. a) až g). Žádný komentář
296. Usnesení, jímž se zcela vyhovuje návrhu, jemuž protistrana neodporovala, byť k tomu měla příležitost, nemusí obsahovat odůvodnění. Obdobně to platí v případech, kdy návrhu strany bylo usnesením vyhověno a protistrana není návrhem dotčena. Žádný komentář
297. Jestliže se usnesení nedoručuje, postačí v písemném vyhotovení uvést výrok a den vydání. Žádný komentář
298. Soud je vázán usnesením, jakmile je vyhlásil; nedošlo-li k vyhlášení, jakmile bylo doručeno, a není-li třeba doručovat, jakmile bylo vyhotoveno. Usnesením, kterým se upravuje vedení řízení, však není soud vázán. Žádný komentář

Hlava III Řízení v nepatrných věcech

300. Jestliže peněžitá částka žádaná v žalobě nebo hodnota předmětu sporu nepřesahuje … Kč (nepatrné věci), platí zvláštní ustanovení uvedená v této hlavě. Žádný komentář
301. Soud v řízení v nepatrných věcech postupuje tak, aby věc projednal a rozhodl co nejrychleji a s co nejnižšími náklady. Žádný komentář
302. Žalobu a vyjádření k žalobě lze v nepatrných věcech podat pomocí formulářů. 3 komentáře
303. Soud uváží, zda lze při přípravě ústního jednání upustit od vyjádření žalovaného k žalobě, případně též od přípravného roku. Žádný komentář
304. Je-li to zapotřebí, má soudce dát stranám práva neznalým a advokátem nezastoupeným potřebný návod k provedení jejich procesních úkonů a poučit je o právních následcích jejich jednání nebo opomenutí. 1 komentáře

Část 3 Opravné prostředky

Hlava I Odvolání

305. Rozsudek soudu prvního stupně lze napadnout odvoláním. Odvolání jen proti důvodům rozhodnutí není přípustné. Žádný komentář
306. VARIANTA 1: Odvolání je přípustné, pokud a) hodnota předmětu sporu, která je odvoláním napadena, převyšuje … Kč, nebo b) navrhne-li to strana a soud prvního stupně odvolání ve výroku připustil. Přípustnost odvolání, i když hodnota předmětu sporu napadená odvoláním nepřesahuje … Kč, soud prvního stupně posoudí přiměřeně podle hledisek stanovených pro přípustnost dovolání v bodu 341 písm. b) i. až iv. Proti výroku o nepřípustnosti odvolání není stížnost přípustná. Výrokem o přípustnosti odvolání je odvolací soud vázán. Žádný komentář
306. VARIANTA 2: – (bez omezení hodnotou předmětu sporu) 1 komentáře
307. Odvolání není přípustné, jestliže se strana vzdala odvolacího práva. Vzdát se odvolacího práva je možno jedině vůči soudu, a to až po vyhlášení rozsudku. Žádný komentář
308. Pro odvolací řízení platí přiměřeně ustanovení o řízení před soudem prvního stupně, pokud není stanoveno něco jiného. Žádný komentář
309. Odvolací soud přezkoumá rozhodnutí soudu prvního stupně v mezích odvolacích návrhů a důvodů. Žádný komentář
310. Odvolací soud přezkoumá současně také usnesení vydaná před rozsudkem, pokud proti nim není opravný prostředek zákonem vyloučen, nebo pokud se tato usnesení nestala nezměnitelnými opominutím včasné výtky, nebo stížnosti či rozhodnutím o stížnosti. Žádný komentář
311. V odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok ani novou námitku. Žalobu nelze změnit ani se souhlasem žalovaného. Skutkové okolnosti a důkazy, které se nevyskytly v řízení před soudem prvního stupně, mohou strany v odvolacím řízení přednést pouze na důkaz nebo vyvrácení uplatněných odvolacích důvodů. K novému přednesu lze hledět, pouze pokud byl protistraně oznámen již v odvolání nebo ve vyjádření k odvolání. Žádný komentář
312. Odvolání se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení rozsudku u soudu, proti jehož rozsudku směřuje. Žádný komentář
313. Odvolání musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat: a) označení rozsudku, proti němuž odvolání směřuje; b) určité prohlášení, v jakém rozsahu se rozsudek napadá, určité stručné označení, proč se tak činí (odvolací důvody) a prohlášení, zda se navrhuje zrušení nebo změna rozsudku a jaká (odvolací návrh); c) skutkové okolnosti a důkazní návrhy, kterými má být prokázána pravdivost odvolacích důvodů. Žádný komentář
314. Po zahájení ústního odvolacího jednání nelze odvolací návrhy ani odvolací důvody rozšiřovat ani nahrazovat jinými bez svolení protistrany. Svolení se pokládá za dané, pokud se protistrana neohradí proti změně a jedná o změněných návrzích nebo nově uvedených odvolacích důvodech. Žádný komentář
315. Dokud o odvolání nebylo rozhodnuto, lze je vzít zpět; v takovém případě odvolací soud řízení zastaví. Vzal-li někdo odvolání zpět, nemůže je podat znovu. Žádný komentář
316. Včasným odvoláním se až do jeho vyřízení odkládá v rozsahu odvolacích návrhů právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku. Žádný komentář
317. Opožděně podané odvolání odmítne soud prvního stupně. Jako opožděné nemůže být odmítnuto odvolání, které bylo podáno ve lhůtě u funkčně příslušného odvolacího soudu. Žádný komentář
318. Soud prvního stupně se postará o odstranění případných vad ve včas podaném odvolání. Nezdaří-li se vady odstranit nebo je-li odvolání nepřípustné, předloží věc po uplynutí odvolací lhůty odvolacímu soudu. Žádný komentář
319. Není-li odvolání opožděné, vadné nebo nepřípustné, doručí soud prvního stupně odvolání odvolatelovu odpůrci k vyjádření. Žádný komentář
320. Je-li to potřeba, vyšetří soud prvního stupně, zda jsou splněny podmínky řízení, opatří zprávy a listiny, jichž se odvolatel nebo protistrana dovolávají a které si nemohou sami obstarat, a provede i jiná podobná šetření. Žádný komentář
321. Jakmile dojde soudu prvního stupně vyjádření k odvolání, nebo lhůta k němu marně uplyne, a učinil-li soud prvního stupně veškeré další potřebné úkony, předloží věc odvolacímu soudu. Žádný komentář
322. Odvolání přezkoumá nejprve předseda nebo jím pověřený člen odvolacího senátu. Podle výsledků tohoto přezkoumání předloží odvolání odvolacímu senátu, aby o něm rozhodl bez ústního jednání v neveřejném zasedání, a to v těchto případech: a) není-li odvolací soud příslušný k rozhodnutí o odvolání; b) je-li odvolání nepřípustné nebo opožděné; c) trpí-li odvolání vadami, které se nepodařilo odstranit a které brání tomu, aby odvolání mohlo být projednáno a věcně o něm rozhodnuto; d) je-li rozsudek nebo řízení jemu předcházející napadeno pro zmatečnost, nebo je-li předseda nebo jím pověřený člen odvolacího senátu toho názoru, že rozsudek nebo řízení jemu předcházející trpí zmatečností odvolatelem neuplatněnou. Žádný komentář
323. Je-li tu vada uvedená v bodu 322. písm. a), vysloví soud svou nepříslušnost a postoupí věc příslušnému odvolacímu soudu. Žádný komentář
324. V případě vad uvedených v bodu 322 písm. b) a c) soud odvolání odmítne. Žádný komentář
325. Shledá-li soud odvolání v případě bodu 322 písm. d) důvodným, zruší rozsudek a vrátí věc soudu prvního stupně buď jen k tomu, aby vynesl nový rozsudek, je-li jednání před soudem prvního stupně úplné, nebo aby pokračoval v řízení a vynesl rozsudek. Žádný komentář
326. Pro zmatečnost [bod 322 písm. d)] bude v části dotčené odvolacími návrhy zrušen rozsudek, popřípadě řízení jemu předcházející, jestliže: a) rozhodoval vyloučený soudce; b) soud prvního stupně nebyl řádně obsazen; c) ve věci nebyla dána pravomoc českých soudů, civilní soudní pravomoc nebo věc měla být projednána v nesporném řízení; d) projednání věci bránily účinky zahájeného řízení nebo účinky právní moci rozsudku; e) bylo porušeno právo strany na právní slyšení; f) strana neměla procesní subjektivitu nebo v případě nedostatku procesní způsobilosti nebyla řádně zastoupena, ledaže vedení sporu dodatečně výslovně nebo konkludentně schválila sama strana nebo její zákonný zástupce; g) rozsudek soudu je nepřezkoumatelný. Žádný komentář
327. Zruší-li odvolací soud pro zmatečnost rozsudek soudu prvního stupně, v tomto rozsahu podle povahy zmatečnosti buď žalobu odmítne, nebo věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žádný komentář
328. Byla-li věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení, nařídí tento soud, krom případů, kdy není zapotřebí doplnit řízení, bez návrhu ústní jednání, jakmile usnesení odvolacího soudu nabude právní moci. Žádný komentář
329. Má-li předseda odvolacího senátu za to, že není důvod pro rozhodnutí odvolacího senátu (bod 322), nebo shledá-li odvolací senát, že nejsou důvody pro jeho rozhodnutí podle uvedeného bodu, nařídí předseda odvolacího senátu ústní jednání k projednání odvolání. Ústní jednání není třeba nařizovat, pokud se nebude provádět dokazování a obě strany s tím souhlasí. Žádný komentář
330. Ústní jednání o odvolání proti rozsudku, jehož doplnění bylo navrženo, může soud na návrh odložit až do doby, než doplňující rozsudek nabude právní moci nebo až bude odvolání proti doplňujícímu rozsudku předloženo odvolacímu soudu. V takovém případě budou obě odvolání projednána společně. Žádný komentář
331. Jeví-li se již při nařízení ústního jednání potřebné, aby byla zjišťována pravdivost skutečností, které byly uvedeny v odvolání nebo ve vyjádření k odvolání, aby byly důkazy provedené v prvém stupni opakovány či doplněny nebo aby byly provedeny důkazy, které byly dosud jenom navrženy, učiní předseda nebo jím pověřený člen odvolacího senátu opatření, aby potřebné důkazní prostředky byly pro ústní jednání připraveny. Žádný komentář
332. Odvolací senát může provést nejen důkazy vhodné k prokázání nebo vyvrácení odvolacích důvodů, ale je-li toho zapotřebí k rozhodnutí o odvolacích návrzích, může také zopakovat nebo doplnit dokazování již provedené v prvním stupni a dodatečně provést důkazy marně stranami navržené v řízení před soudem prvního stupně. Zvažuje-li odvolací senát, že se odchýlí od skutkového zjištění soudu prvního stupně, může se spokojit s přečtením protokolu místo nového provedení důkazu, kterým bylo provedeno dokazování před soudem prvního stupně, pouze tehdy, pokud stranám předtím dal na vědomí, že má pochyby o hodnocení tohoto důkazu soudem prvního stupně a dal jim příležitost, aby navrhly nové provedení tohoto důkazu odvolacím soudem. Žádný komentář
333. Na návrh strany odvolací soud ještě dříve, než rozhodne o odvolání, usnesením vysloví, v jakém rozsahu je rozsudek soudu prvního stupně vykonatelný. Proti tomuto usnesení není samostatného opravného prostředku. Žádný komentář
334. Neúčast strany u ústního odvolacího jednání nebrání tomu, aby odvolací soud věc projednal a rozhodl, přihlížeje k tomu, co je uvedeno v odvolání a ve vyjádření k němu. Žádný komentář
335. Vyjde-li teprve při ústním odvolacím jednání najevo vada uvedená pod bodem 322, rozhodne odvolací soud tak, jak je uvedeno pod body 323 až 327. Žádný komentář
336. Odvolací soud zruší napadený rozsudek, není-li tu sice zmatečnosti, ale: a) návrhy ve věci samé nebyly napadeným konečným rozsudkem úplně vyřízeny; b) řízení před soudem prvního stupně trpí vadami, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci; c) soud prvního stupně se nezabýval skutkovou okolností, kterou odvolací soud považuje za rozhodnou. Nové projednání a rozhodnutí věci se omezí v případě písm. a) na nároky a návrhy, které zůstaly nevyřízeny, v případě písm. b) na ty části řízení před soudem prvního stupně a jeho rozsudku, které jsou stiženy vadou. Věc znovu projedná a rozsudkem ve věci samé rozhodne odvolací soud. Soudu prvního stupně může místo toho věc vrátit k novému projednání a rozhodnutí jenom tehdy, pokud by bylo možno očekávat, že projednání a rozhodnutí věci odvolacím soudem by bylo podstatně delší nebo nákladnější. Žádný komentář
337. O potvrzení nebo změně prvostupňového rozsudku rozhoduje odvolací soud rozsudkem. Rozsudek soudu prvního stupně smí být změněn pouze potud, pokud to bylo navrženo. Žádný komentář
338. V případech uvedených pod body 322, 335 a 336 rozhoduje odvolací soud usnesením. Soud, kterému podle usnesení odvolacího soudu náleží, aby věc znovu projednal a rozhodl, je vázán právním názorem, z něhož odvolací soud při svém rozhodování vycházel. Žádný komentář

Hlava II Dovolání

340. Dovoláním může strana napadnout rozsudek odvolacího soudu, kterým jí nebylo i jen zčásti vyhověno, pokud to zákon připouští. Žádný komentář
341. Pokud hodnota předmětu sporu napadená dovoláním přesahuje 50 000 Kč a není to zákonem výslovně vyloučeno, je dovolání přípustné proti rozsudku: a) kterým odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, b) kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, pokud odvolací soud ve výroku svého rozsudku dovolání výslovně připustil. Odvolací soud dovolání připustí, pokud rozsudek odvolacího soudu závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, i. při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo ii. která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo iii. která je dovolacím soudem rozhodována rozdílně nebo iv. má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak. Za měnící rozsudek podle písm. a) se považuje také rozsudek, jímž odvolací soud doplnil rozsudek soudu prvního stupně, jakož i rozsudek, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně, kterým soud prvního stupně rozhodl jinak než v dřívějším rozsudku proto, že byl vázán právním názorem odvolacího soudu, který dřívější rozsudek zrušil. Žádný komentář
342. Pokud hodnota předmětu sporu napadená dovoláním přesahuje 100 000 Kč, je dovolání proti rozsudku, kterým odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně přípustné, přestože jej odvolací soud nepřipustil, shledá-li dovolací soud, že je naplněno některé z hledisek uvedených v bodu 341 písm. b) i. až iv. Žádný komentář
343. Vyslovuje-li odvolací soud přípustnost dovolání, učiní tak i bez návrhu ve výroku svého rozsudku. Žádný komentář
344. Výrokem rozsudku odvolacího soudu o přípustnosti dovolání je dovolací soud vázán. Žádný komentář
345. Dovolání se podává u soudu prvního stupně v konečné lhůtě jednoho měsíce od doručení písemného vyhotovení rozsudku odvolacího soudu. Pro postup soudu prvního stupně se použijí ustanovení upravující postup soudu prvního stupně v odvolacím řízení. Žádný komentář
346. Včasným podáním dovolání se odkládá v napadeném rozsahu právní moc a vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu do skončení dovolacího řízení. To neplatí pro dovolání podle bodu 342, jehož podáním se odkládá pouze právní moc, nikoliv vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu. Dovolací soud však může v tomto případě na návrh vykonatelnost rozsudku odvolacího soudu odložit. Žádný komentář
347. Bude-li dovolání podáno svévolně nebo za účelem průtahu věci, může dovolací soud dovolateli nebo advokátovi dovolatele uložit trest pro svévoli. 1 komentáře
348. Kromě obecných náležitostí musí dovolání obsahovat: a) označení rozsudku odvolacího soudu, proti kterému směřuje; b) určité prohlášení, v jakém rozsahu se rozsudek napadá, určité stručné označení, proč se tak činí (dovolací důvody) a prohlášení, zda se navrhuje zrušení nebo změna rozsudku a jaká (dovolací návrh); c) skutkové okolnosti a důkazní návrhy, kterými má být prokázána pravdivost odvolacího důvodu uvedeného pod bodem 350 písm. b); d) u dovolání podle bodu 342 také to, proč má být dovolání oproti výroku odvolacího soudu považováno za přípustné. Žádný komentář
349. V dovolání nelze uplatnit nové skutečnosti nebo důkazy. Nové skutečnosti nebo důkazy k prokázání zmatečnosti však v dovolání uplatnit lze Žádný komentář
350. Dovolání lze podat pouze z důvodu: a) nesprávného právního posouzení věci, b) zmatečnosti. Žádný komentář
351. Dovolací soud rozhoduje na základě ústního jednání, považuje-li to za vhodné, provádí-li dokazování nebo trvá-li na něm alespoň jedna ze stran. 1 komentáře
352. Dovolatelem navržené důkazy potřebné k prokázání dovolacího důvodů uvedeného pod bodem 350 písm. b) může dovolací soud provést prostřednictvím dožádaného soudu. Žádný komentář
353. Pro dovolací řízení platí přiměřeně ustanovení o odvolacím řízení, není-li stanoveno jinak. Žádný komentář
354. Dovolací soud přezkoumá rozhodnutí soudu odvolacího soudu v mezích dovolacích návrhů a důvodů. To neplatí pro dovolací důvod zmatečnosti rozsudku odvolacího soudu, ke kterému dovolací soud přihlédne, i kdyby nebyl dovolatelem uplatněn. Žádný komentář
355. Dovolací soud vystaví žádost strany potvrzení o tom, v jakém rozsahu je rozhodnutí odvolacího soudu vykonatelné. Žádný komentář
356. Dovolací soud rozhodne zpravidla ve věci samé. Prohlásí-li však rozsudek odvolacího soudu za zmatečný, zruší jej a podle povahy zmatečnosti buď žalobu odmítne, nebo věc vrátí odvolacímu soudu k dalšímu řízení. Dovolací soud zruší rozsudek odvolacího soudu také z důvodu nesprávného právního posouzení, má-li za to, že je třeba nového jednání pro vyřízení věci. Má-li býti rozsudek odvolacího soudu zrušen a je-li k tomu, aby se daná věc stala zralou k rozhodnutí, patrně třeba ústní jednání před soudem prvního stupně, dovolací soud zruší i rozsudek soudu prvního stupně a věc vrátí soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Soud, kterému bude věc vrácena, je v dalším řízení vázán právním názorem dovolacího soudu. Žádný komentář
357. Není-li dovolání přípustné, dovolací soud je odmítne. V takovém případě v odůvodnění postačí jen stručně uvést důvody, pro které bylo dovolání odmítnuto. Žádný komentář
358. O potvrzení nebo změně rozsudku odvolacího soudu rozhoduje dovolací soud rozsudkem. V ostatních případech rozhoduje usnesením. Žádný komentář

Hlava III Stížnost

359. Proti usnesení je přípustná stížnost, pokud ji zákon nevylučuje nebo neomezuje. Žádný komentář
360. Není-li podle ustanovení tohoto zákona proti některému usnesení samostatný opravný prostředek přípustný, mohou si strany stěžovat na toto usnesení opravným prostředkem, který podají proti nejbližšímu odporovatelnému rozhodnutí. Žádný komentář
361. V nepatrných věcech je stížnost přípustná jenom proti usnesení soudu prvního stupně o odmítnutí žaloby, odvolání nebo dovolání, o přerušení řízení nebo proti usnesení nevyhovujícímu návrhu na pokračování v řízení. Žádný komentář
362. V řízení o žalobách na ochranu držby lze stížnost podat pouze proti usnesení o odmítnutí žaloby a proti konečnému usnesení. Stížnosti proti ostatním usnesením lze spojit se stížností proti konečnému usnesení. Žádný komentář
363. Proti usnesením odvolacího soudu, která byla vydána za odvolacího řízení, je přípustná stížnost pouze v těchto případech: a) pokud odvolací soud odmítne žalobu nebo odvolání; b) pokud odvolací soud zrušil rozsudek soudu prvního stupně a přitom zároveň ve výroku vyslovil, že stížnost proti jeho usnesení je přípustná. Přípustnost stížnosti se posoudí podle hledisek uvedených v bodu 341 písm. b) i. až iv. Žádný komentář
364. Proti usnesení soudu druhého stupně, kterým bylo rozhodnuto o stížnosti, nebo které bylo učiněno v průběhu řízení o stížnosti, není stížnost přípustná. Žádný komentář
365. Stížnost se podává do patnácti dnů od doručení písemného vyhotovení usnesení u soudu, proti jehož usnesení směřuje. Žádný komentář
366. Včasnou a přípustnou stížnost doručí soud protistraně, pokud se usnesení týká jejích práv a povinností, a stanoví jí lhůtu, v níž se může protistrana ke stížnosti vyjádřit. Žádný komentář
367. Stížnost nebo vyjádření ke stížnosti může obsahovat nové skutečnosti a důkazy jenom za účelem prokázání nebo vyvrácení důvodů stížnosti. Žádný komentář
368. Stížností se odkládá právní moc, nikoliv však vykonatelnost napadeného usnesení. Žádný komentář
369. Soud, jehož usnesení bylo napadeno, může stížnosti sám vyhovět, jde-li o usnesení: a) které se týká jenom stěžovatele a z něhož nenabyla dosud práva jiná osoba než stěžovatel nebo pokud s tím taková osoba souhlasí; b) o povinnosti zaplatit soudní poplatek; c) kterým bylo uloženo pořádkové opatření; d) o odmítnutí žaloby nebo o odmítnutí opravného prostředku pro opožděnost. Žádný komentář
370. Opožděně podanou stížnost odmítne soud, proti jehož usnesení stížnost směřuje. To platí i pro stížnosti proti usnesením, proti nimž není stížnost přípustná vůbec, nebo proti nimž není přípustná samostatná stížnost. Žádný komentář
371. Nepostupoval-li soud, u něhož byla stížnost podána, podle bodu 369 nebo 370, předloží stížnost spolu s vyjádřením protistrany k ní a spisy potřebnými k projednání a rozhodnutí o stížnosti stížnostnímu soudu. Žádný komentář
372. Stížnostní soud rozhodne o stížnosti bez ústního jednání v neveřejném zasedání. Před rozhodnutím může provést šetření, která považuje za potřebná. Žádný komentář
373. Stížnostní soud stížnost odmítne: a) měl-li ji odmítnout již soud, jehož usnesení bylo napadeno, z důvodů uvedených v bodu 370; b) má-li stížnost vady, které nebyly odstraněny a které brání projednání stížnosti. Žádný komentář
374. Není-li stížnost důvodná, stížnostní soud napadené usnesení potvrdí. Žádný komentář
375. Je-li stížnost důvodná, stížnostní soud napadené usnesení změní. Zrušit napadené usnesení lze pouze pro zmatečnost nebo tehdy, nemá-li stížnostní soud pro věcné rozhodnutí o stížnosti ve spisu dostatečný podklad. Žádný komentář
376. Není-li stanoveno jinak, použijí se na řízení o stížnosti přiměřeně pravidla stanovená pro řízení o odvolání. Žádný komentář

Část 4 Obnovení řízení

377. Pravomocné rozhodnutí, jímž byla věc vyřízena, lze napadnout žalobou pro zmatečnost, jestliže: a) rozhodoval vyloučený soudce nebo přísedící; b) strana neměla procesní subjektivitu, nebo v případě nedostatku procesní způsobilosti nebyla řádně zastoupena, ledaže vedení sporu dodatečně schválila sama strana nebo její zákonný zástupce; c) projednání věci bránily účinky právní moci rozsudku. Žaloba pro zmatečnost je však nepřípustná, byl-li její důvod již dříve neúspěšně uplatněn v řízení před soudem prvního stupně nebo v opravných řízeních, nebo mohla-li jej strana uplatnit, ale neučinila tak. Žádný komentář
378. Rozhodnutí, jímž byla věc vyřízena, může být napadeno žalobou na obnovu řízení: a) zakládá-li se rozsudek na padělané nebo pozměněné veřejné listině nebo na padělané nebo nepravdivě vystavené lékařské zprávě, posudku nebo nálezu; b) zakládá-li se rozsudek na křivé výpovědi svědka, nepravdivém znaleckém posudku, křivém tlumočení nebo křivé přísaze protistrany; c) bylo-li rozhodnutí docíleno trestným činem zástupce strany, její protistrany nebo jeho zástupce; d) bylo-li rozhodnuto v neprospěch strany v důsledku trestného činu soudce nebo přísedícího; e) bylo-li rozhodnutí soudu, na kterém se napadené rozhodnutí zakládá a kterým byl soud vázán, pravomocně zrušeno nebo změněno; f) jestliže se strana dozví o nových skutečnostech nebo nalezne důkazy, jejichž přednesení nebo použití v dřívějším řízení by pro ni mohlo způsobit příznivější rozhodnutí věci hlavní, nebo jestliže nabude teprve nyní možnosti jich použít. Obnova je přípustná pouze tehdy, pokud strana nemohla tyto důkazy nebo skutečnosti uplatnit bez své viny v původním řízení. V případech uvedených pod body a) až d) je obnova přípustná pouze tehdy, bylo-li spáchání trestného činu vysloveno pravomocným odsuzujícím rozsudkem. Žádný komentář
379. K řízení o žalobě pro zmatečnost a o žalobě na obnovu z důvodu uvedeného pod bodem 378 písm. d) je příslušný soud, který rozhodoval v posledním stupni. V ostatních případech je příslušný soud prvního stupně. Žádný komentář
380. Není-li v této části stanoveno jinak, použijí se přiměřeně ustanovení první až třetí části civilního řádu soudního. Žádný komentář
381. Je-li k projednání žaloby příslušný soud vyššího stupně, platí pro obsazení soudu, ústní jednání, provádění důkazů, pro vyhlášení rozsudku a pro opravné prostředky proti němu ta pravidla, která platí pro tento vyšší soud jako soud opravný. Žádný komentář
382. Žaloba se podává ve lhůtě jednoho měsíce ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o rozhodné skutečnosti, nejpozději však do tří let od nabytí právní moci rozhodnutí. Žádný komentář
383. Žaloba musí zejména obsahovat: a) označení rozhodnutí, proti němuž směřuje; b) okolnosti podstatné pro posouzení příslušnosti; c) okolnosti, z nichž vyplývá, že byla zachována lhůta pro žalobu; d) dostatečně určité a stručné vylíčení důvodu zmatečnosti nebo důvodu obnovy, jakož i skutečnosti a důkazy k jeho prokázání; e) návrh, v jakém rozsahu má být napadené rozhodnutí, popřípadě řízení mu předcházející zrušeno a jak má soud ve věci rozhodnout. Žádný komentář
384. Podání žaloby pro zmatečnost nebo na obnovu řízení nemá vliv na právní moc a vykonatelnost napadeného rozsudku. Žádný komentář
385. Je-li žaloba na obnovu řízení podána současně s opravným prostředkem nebo během řízení o opravném prostředku, nařídí soud přerušení řízení o opravném prostředku, pokud se žaloba o obnovu opírá o některý z důvodů uvedených pod bodem 378 písm. a) až e). Jinak může soud, u něhož byla žaloba na obnovu podána, přerušit opravné řízení, pokud to odůvodňují okolnosti případu a důkazy, které byly jako důvod obnovy předneseny. Soud, který o přerušení opravného řízení rozhodl, o něm ihned vyrozumí soud, který rozhoduje o opravném prostředku. Žádný komentář
386. Proti usnesení, jímž bylo přerušeno řízení nebo jímž byl návrh na přerušení řízení zamítnut, není přípustná stížnost. Bude-li žaloba na obnovu pravomocně zamítnuta nebo odmítnuta, bude soud v přerušeném řízení i bez návrhu pokračovat. Bude-li napadené rozhodnutí pravomocně zrušeno, soud řízení zastaví. Žádný komentář
387. Soudce, pro jehož účast při rozhodování byla podána žaloba pro zmatečnost podle bodu 377 písm. a), nebo pro jehož chování byla podána žaloba na obnovu řízení podle bodu 378 písm. d), je vyloučen z řízení o těchto žalobách. Žádný komentář
388. Soud po podání žaloby přezkoumá, zda: a) jsou splněny procesní podmínky; b) žaloba byla podána včas; c) žaloba není nepřípustná; d) žaloba není podaná osobou k tomu neoprávněnou; e) žaloba nemá vady; f) důvod obnovy nebo zmatečnosti odpovídá některému ze zákonných důvodů. Není-li některý z těchto požadavků splněn, soud žalobu v neveřejném zasedání usnesením odmítne. Ustanovení o předchozím postupu při odstraňování nedostatku procesních podmínek nebo vad žaloby tím nejsou dotčena. Žádný komentář
389. Neodmítne-li soud žalobu v předběžném řízení, nařídí ústní jednání k posouzení důvodnosti návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí. Žádný komentář
390. Soud žalobu usnesením odmítne, pokud teprve při ústním jednání vyjde najevo, že tak měl učinit již v předběžném řízení. Žádný komentář
391. Soud žalobu zamítne, není-li důvodná. Je-li žaloba důvodná, soud napadené rozhodnutí zruší, případně zruší jako zmatečné též řízení jemu předcházející; vyžaduje-li to povaha zmatečnosti, soud zároveň odmítne žalobu, kterou bylo zahájeno původní řízení. Nebyla-li žaloba odmítnuta, bude věc po nabytí právní moci postoupena soudu, jehož rozhodnutí bylo zrušeno. Žádný komentář
392. Bylo-li žalobou pro zmatečnost nebo na obnovu napadené rozhodnutí zrušeno a nebyla-li žaloba odmítnuta, rozhodne i bez dalšího návrhu při ústním jednání v obnoveném řízení o nároku, který byl předmětem původního řízení, soud, jehož rozhodnutí bylo zrušeno. Žádný komentář
393. Je-li soud, který vyhověl návrhu na zrušení napadeného rozsudku, zároveň příslušný k projednání věci v obnoveném řízení, může odložit písemné vyhotovení rozsudku vyhovujícího návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí do doby písemného vyhotovení rozhodnutí v obnoveném řízení. V takovém případě ihned po ústním vyhlášení rozsudku vyhovujícího návrhu na zrušení napadeného rozhodnutí přistoupí k projednání původní věci v obnoveném řízení. Žádný komentář

Část 5 Zvláštní způsoby řízení

Hlava I Řízení ve věci samé

Díl 1 Smírčí řízení
394. Kdo zamýšlí podat žalobu, může u kteréhokoli okresního soudu navrhnout, aby protistrana byla předvolána k pokusu o smír, nebrání-li smíru povaha věci. Proti rozhodnutí o návrhu na předvolání protistrany není stížnost přípustná. 1 komentáře
395. Uzavřou-li strany smír, soud jej na návrh zapíše do protokolu. Neučiní tak, je-li smír podle hmotného práva zdánlivý nebo neplatný a k neplatnosti se má přihlížet i bez návrhu. O účincích smíru platí druhá věta prvního odstavce bodu 123 a první věta bodu 124. Žádný komentář
396. Jestliže se některá ze stran nedostaví k soudu nebo nedojde k uzavření smíru nebo soud uzavřený smír nezaprotokoluje, je tím smírčí řízení skončeno. Žádný komentář
Díl 2 Rozkazní řízení
397. Soud vydá na návrh žalobce bez slyšení žalovaného platební rozkaz, je-li v žalobě uplatněno právo na zaplacení peněžité částky a vyplývá-li uplatněné právo ze skutečností uvedených žalobcem. 1 komentáře
398. Platební rozkaz se doručuje žalovanému do vlastních rukou; náhradní doručení je vyloučeno. Žádný komentář
399. Platební rozkaz nelze vydat, pokud: a) jej žalovanému nelze doručit do vlastních rukou; b) by měl být žalovanému doručen do ciziny. Žádný komentář
400. Platebním rozkazem se ukládá žalovanému, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení platebního rozkazu zaplatil žalobci uplatněnou pohledávku a náklady řízení nebo aby podal ve stejné lhůtě proti platebnímu rozkazu odpor. Žádný komentář
401. Odpor se podává u soudu, který platební rozkaz vydal. Žádný komentář
402. Platební rozkaz soud zruší, bude-li podán odpor nebo nebude-li možné jej žalovanému doručit do vlastních rukou. Směřuje-li odpor jen proti části uplatněné pohledávky nebo proti lhůtě k plnění, zruší soud platební rozkaz jen v tomto rozsahu. Žádný komentář
403. Nevydá-li soud platební rozkaz, postupuje podle pravidel o přípravě jednání. Žádný komentář
404. Platební rozkaz, proti kterému nebyl podán odpor, má účinky pravomocného a vykonatelného rozsudku. Žádný komentář
405. Pozdě podaný odpor soud usnesením odmítne. To platí i pro případ, že odpor podá ten, kdo k tomu není oprávněn. Proti tomto usnesení není přípustná stížnost. Žádný komentář
406. Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje tak, jako u rozsudku. Žádný komentář
407. Opravným prostředkem jen proti výroku o nákladech řízení je stížnost. Žádný komentář
408. Předloží-li žalobce v prvopisu směnku nebo šek, o jejichž pravosti není důvodu pochybovat, a další listiny nutné k uplatnění práva, vydá na jeho návrh soud směnečný (šekový) platební rozkaz, v němž žalovanému uloží, aby do 15 dnů zaplatil požadovanou částku a náklady řízení nebo aby v téže lhůtě podal námitky, v nichž musí uvést vše, co proti platebnímu rozkazu namítá. Směnečný (šekový) platební rozkaz musí být doručen do vlastních rukou žalovaného, náhradní doručení je vyloučeno. Nelze-li návrhu na vydání platebního rozkazu vyhovět, nařídí soud ústní jednání. Žádný komentář
409. Nebudou-li námitky podány, má směnečný nebo šekový platební rozkaz účinky pravomocného rozsudku. Žádný komentář
410. Budou-li podány námitky proti směnečnému nebo šekovému rozkazu včas, soud nařídí ústní jednání k jejich projednání. Pozdě podané námitky nebo námitky podané někým, kdo k jejich podání není oprávněn, soud odmítne. Žádný komentář
411. Námitky se podávají u soudu, který směnečný nebo šekový rozkaz vydal. Žádný komentář
412. Po projednání námitek soud v rozsudku vysloví, zda se ponechává směnečný nebo šekový platební rozkaz v platnosti nebo zda se platební rozkaz ruší, případně v jakém rozsahu. Žádný komentář
413. Při opravě chyb v psaní a v počtech, jakož i jiných zjevných nesprávností v platebním rozkazu se postupuje tak, jako u rozsudku. Žádný komentář

Hlava II Prozatímní ochrana

Díl 1 Předběžná opatření
414. V průběhu řízení nebo již před jeho zahájením může soud k ochraně navrhovatelova práva nařídit předběžné opatření. Jím může zajistit právo navrhovatele nebo zatímně upravit poměry mezi stranami. O zajištění může rozhodnout i po právní moci rozsudku, neuplynula-li dosud lhůta k plnění. 1 komentáře
415. Zajistit právo navrhovatele lze tehdy, hrozí-li jinak, že jeho prosazení bude zmařeno nebo podstatně ztíženo. Zatímně upravit poměry mezi stranami lze tehdy, jeví-li se to jako nutné pro odvrácení těžko nahraditelné a značné újmy. Žádný komentář
416. Obsahem předběžného opatření může být zejména povinnost odpůrce: a) něco vykonat, něčeho se zdržet nebo něco snášet; b) nenakládat s věcí; c) složit věc do soudní úschovy; d) platit navrhovateli v nezbytné míře výživné; e) poskytnout navrhovateli alespoň část pracovní odměny, jde-li o trvání pracovního poměru a navrhovatel ze závažných důvodů nepobírá pracovní odměnu. Třetí osobě lze povinnost uložit, je-li to nutné pro splnění povinnosti uložené odpůrci a lze-li to na ní spravedlivě žádat 1 komentáře
417. Právní jednání v rozporu se zákazem uloženým předběžným opatřením je neplatné. K neplatnosti přihlédne soud i bez návrhu. Žádný komentář
418. Návrh na nařízení předběžného opatření musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat: a) údaj o žalobě, kterou navrhovatel pro ochranu svého práva proti odpůrci podal nebo hodlá podat; případně též, kterého z více uplatněných nároků se předběžné opatření týká; b) důvod předběžného opatření; c) obsah předběžného opatření (petit); d) označení důkazních prostředků, jimiž mají být tvrzené skutečnosti osvědčeny. V návrhu lze uvést též důvody pro vyloučení odpůrce z vyjádření k návrhu nebo důvody proti podmínění předběžného opatření složením jistoty. 1 komentáře
Díl 2 Ochrana držby
432. Řízení na ochranu držby se zahajuje žalobou, jejíž náležitostí je také to, že se označí jako žaloba na ochranu držby. Žádný komentář
433. V řízení na ochranu držby se zásadně koná ústní jednání. Stanovovat rok k ústnímu jednání a lhůty je soud povinen se zřetelem k nutnosti rychlého vyřízení věci. Žádný komentář
434. V řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení. V řízení na ochranu držby před prováděním nebo odstraňováním stavby soud zjišťuje také to, zda se žalovaný proti žalobci zajistil cestou práva a zda ve správním řízení, jehož byl žalobce účastníkem, uplatnil své námitky k žádosti o povolení nebo odstranění takové stavby. Žádný komentář
435. Kromě námitky, že žalobce proti žalovanému získal nepravou držbu nebo že jej z držby vypudil, jsou vyloučeny všechny další námitky, zejména o právu k držbě, o povaze držby, nebo o eventuálních nárocích na náhradu škody. V řízení na ochranu držby před prováděním nebo odstraňováním stavby může žalovaný vznést rovněž námitku, že se proti žalobci zajistil cestou práva. Žádný komentář
436. V řízení na ochranu držby je možné na návrh vydat předběžné opatření, jeví-li se to potřebné. Žádný komentář
437. Ve věci samé rozhoduje soud usnesením, a to bez zbytečného odkladu. Žádný komentář
438. Řízení na ochranu držby nelze přerušit. 1 komentáře