104. Straně, která osvědčí, že nemá dostatek prostředků k vedení sporu, přizná soud zcela nebo částečně pomoc s náklady, ledaže zjevně nemá vyhlídku na úspěch. Právnické osobě lze osvobození přiznat, jestliže prostředky k vedení sporu nemají ani ti, kdo jsou na sporu spolu s ní hospodářsky zúčastněni.

Úprava podmínek pro pomoc s náklady se po vzoru rakouského a německého práva (§ 63 odst. 2 rakouského ZPO a § 114 německého ZPO) doplňuje o omezení u právnických osob.

3 komentáře
  1. Navrhovatel je ve zcela jiné situaci ohledně odhadu svých ekonomických zdrojů pro vedení sporu než žalovaný (žalovaní). Ti navíc nesou náklady obhajoby, které při táhnoucím se řízení rostou do nepředpokládané výše, zvláště je-li advokátem vyslovena příznivá prognóza. Opět je tedy namístě zabývat se ekonomickou situací účastníků sporu a řízení.

  2. V otázce pomoci s náklady je podle mého názoru klíčové změnit dosavadní přístup soudů, který není příliš šťastný (a judikatuře bohužel nepřispěl ani Nejvyšší soud v období od roku 2012, kdy rozhodoval i v těchto věcech). Soudy de facto žádají jasný důkaz, že účastník nějaký majetek má, jinak jej osvobodí. Podle mého názoru by to mělo být přesně naopak a měl by to být skutečně žadatel, kdo přesvědčivě prokáže nemajetnost, v pochybnostech by pomoc s náklady neměla být přiznávána. Z mého pohledu jde v současné praxi o zneužívaný institut. Zjevná nedůvodnost se pak již nevyužívá vůbec.

  3. Mám trochu jiné zkušenosti než předchozí komentátor.
    Navrhoval bych ale doplnit, že nepostačí možný úspěch ve sporu a nemajetnost, ale žadatel by měl také doložit ospravedlnitelné překážky získání příjmu či zpeněžení majetku. Někdo se spokojí s málem a jen proto by měl být procesně zvýhodněn proti tomu, kdo maximalizuje svůj majetek?

Komentáře jsou uzavřeny.