Úvodní stránka

Ministerstvo bude pořádat konference pro veřejnost!

Pro další informace navštivte sekci Konference pro veřejnost.

Proč potřebujeme nový zákoník pro občanské soudní řízení?

Současný občanský soudní řád byl přijat v roce 1963 v jiných společensko-politických poměrech, byl poplatný své době a založený na ideologickém pojetí dnes nepřijatelném. Po roce 1989 došlo k zásadnějším změnám, kterými se podařilo některé nedostatky a nejzávažnější deformace odstranit. Na druhou stranu však takovýchto novel bylo velmi mnoho, mnohé z nich nevykazovaly přílišnou kvalitu, byly šity horkou jehlou a málo z nich sledovalo jednotnou ideu civilního procesu. Ze všech těchto důvodů je stávající občanský soudní řád velmi nepřehledný, v mnoha ohledech si protiřečí a především nesleduje jednotnou koncepci. Zároveň předpis příliš nereaguje na posun ve společenské i ekonomické realitě společnosti, a v mnoha ohledech tak za tímto vývojem zaostává. Náprava všech hlavních nedostatků pomocí dalších novel přitom již není možná.

Na jakých principech bude nový civilní řád soudní založen?

  • Nejde o revoluci, ale o evoluci. To, co se z předchozí úpravy osvědčilo, bude v potřebném rozsahu zachováno. Inspiračním zdrojem byl především rakouský civilní řád soudní (Zivilprozessordnung), který platil rovněž na našem území do roku 1950.
  • Na rozdíl od současného občanského soudního řádu bude nový civilní řád soudní založen na jasné koncepci, která je důsledně promítnuta do jednotlivých institutů a pravidel. Díky tomu bude nový civilní řád soudní představovat funkční celek, jehož interpretace a aplikace bude snazší, než je tomu dosud.
  • Zda bude řízení zahájeno a co se v něm bude projednávat, je ponecháno stranám. Soud nemá v řízení v prvním stupni ani v řízení o opravných prostředcích rozhodovat o něčem jiném, než mu strany předložily. Stejně tak má být v rukou stran, zda řízení o přípustné žalobě má z jejich vůle skončit jinak než kontradiktorním rozsudkem.
  • Žalobce v žalobě tvrdí, že mu náleží určitý nárok, žalovaný se tomu brání. Je proto v zájmu samotných stran, aby skutečnosti odůvodňující jejich stanoviska tvrdily a prokázaly. Důležité skutečnosti nesmí strany zatajovat ani o nich lhát, neboť by tím byla ohrožena věcná správnost soudního rozhodnutí a řízení by vůbec neplnilo svůj účel – spravedlivou ochranu skutečných práv. V zájmu objasnění pravdy se soudu umožňuje aktivně se podílet na zjišťování skutkového stavu.
  • Rozhodnutí soudu musí být věcně správné, zároveň však nesmí přijít příliš pozdě. Teze věcného záměru proto obsahují řadu institutů, které mají za cíl urychlit řízení a samozřejmě též snížit náklady s ním spojené. Zároveň se ale dbá o to, aby těmito opatřeními nebyla ohrožena věcná správnost rozhodnutí.
  • Rychlosti řízení významně prospívá zcela jinak pojatý systém opravných prostředků, včetně např. změny koncepce dovolání, rozlišení odvolání a stížnosti, zavedení tzv. vyhrazené (odložené) stížnosti či přísného zákazu novot v odvolacím a stížnostním řízení.

Jak probíhají práce na novém civilním řádu soudním?

Na tezích věcného záměru nového civilního řádu soudního pracovala pracovní skupina vytvořená z předních odborníků na procesní právo z řad právní akademie i praxe. Aktuálně má pracovní skupina 5 členů, kterými jsou doc. JUDr. Petr Lavický, Ph.D. (Právnická fakulta Masarykovy univerzity), prof. JUDr. Alena Winterová , CSc. (Právnická fakulta Univerzity Karlovy), JUDr. Bohumil Dvořák, Ph.D., LL.M. (Nejvyšší soud ČR, Právnická fakulta Univerzity Karlovy), JUDr. Zdeněk Pulkrábek, Ph.D. (Krajský soud v Plzni, Fakulta právnická Západočeské univerzity v Plzni) a JUDr. Eva Dobrovolná, Ph.D., LL.M. (Nejvyšší soud ČR, Právnická fakulta Masarykovy univerzity). Původním členem skupiny byl rovněž JUDr. Jiří Spáčil, soudce Nejvyššího soudu ČR, který nicméně dne 19. 10. 2016 z osobních důvodů rezignoval.

Svoji činnost skupina zahájila v dubnu 2016, od té doby se konalo 17 jednání, která se uskutečnila zpravidla každý měsíc střídavě na Ministerstvu spravedlnosti ČR a v Brně. Mimo to se v dubnu roku 2017 uskutečnilo též čtyřdenní výjezdní zasedání v Kroměříži. Na všech setkáních pracovní skupiny byli přítomni též zástupci ministerstva z řad legislativního odboru. Teze věcného záměru byly ministerstvu zaslány v srpnu 2017.

V souvislosti s prací na novém civilním řádu soudním uspořádalo ministerstvo ve spolupráci s Českou společností pro civilní právo procesní, z. s. také mezinárodní konferenci na téma Český civilní řád soudní pro třetí milénium, která proběhla v Brně ve dnech 22. a 23. března 2017 za účasti předních odborníků z Rakouska, Německa a Švýcarska. Výstupy zahraničních odborníků z této konference byly vzaty v úvahu při pracích na tezích věcného záměru (srov. http://www.justice.cz/Justice2/MS/ms.aspx?j=33&o=23&k=2375&d=353494).